Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 716/2018

-308

USNESENÍ

a) R. S.

, a

b) J. S.

, a zastoupených JUDr. Jiřím Ptáčkem, advokátem se sídlem v Brně, Masarykova 398/2, proti žalované

M. K.

, zastoupené JUDr. Milošem Macků, advokátem se sídlem v Blansku, Mahenova 1220/13, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. října 2017, č. j. -271, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit každému z žalobců na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 182,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobců JUDr. Jiřího Ptáčka, advokáta se sídlem v Brně, Masarykova 398/2.

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. II bod 2 části první – dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud ve Svitavách (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. 2. 2017, č. j. -203, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 1. 2018, č. j. -294, určil, že žalobci vlastní ve společném jmění manželů nově utvořený pozemek parc. č. o výměře 59 m2, v obci a katastrálním území K. (dále jen „předmětný pozemek“), který vznikl oddělením části pozemku z původního pozemku parc. č. podle geometrického plánu č. 617-36/2015 ze dne 28. 1. 2015 M. D., který je nedílnou součástí rozsudku (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 16. 10. 2017, č. j. -271, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které považuje za přípustné podle , neboť „dovolacím soudem má být právní otázka vyřešena jinak ve vztahu k projednávanému pozemku“. Nesouhlasí s tím, že odvolací soud se ztotožnil s tvrzením žalobců, že se až v roce 2014 při digitalizaci katastrálních map dozvěděli, že hranice pozemku nesahá až k místní komunikaci a užívají tak část jejího pozemku. Součástí kupní smlouvy ze dne 27. 10. 1986 byl znalecký posudek, z něhož vyplývá, že výměra pozemku činí 751 m2 a že pozemek není oplocen s tím, že oplocena byla pouze část zeleninové zahrady. Odvolací soud nepřihlédl k tomu, že žalobci při zjištění průběhu hranic v roce 2009 souhlasili se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu, takže již v roce 2009 věděli o průběhu hranice a o tom, že předmětný pozemek užívají neoprávněně. Má za to, že tato skutečnost brání vydržení. Rovněž z dokazování vyplývá, že již v roce 2003 žalovaná sdělila žalobcům, že zasahují do jejího pozemku a neoprávněně jej užívají. Žalobu na vydržení podali žalobci v souvislosti s neoprávněnou stavbou ocelového přístřešku na jejím pozemku. Plně se ztotožňuje se závěry rozsudku soudu prvního stupně ze dne 30. 3. 2016, č. j. -119, když se situace od té doby nezměnila. Provedeným dokazováním tak žalobci neprokázali oprávněnou držbu jejich pozemku. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a přizná jí náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.

Žalobci ve vyjádření považují dovolání za nepřípustné, když žalovaná řádně nevymezila otázku přípustnosti dovolání. Polemizují s jednotlivými tvrzeními žalované, zejména s tvrzením, kdy se dozvěděli o průběhu vlastnické hranice, a s tvrzením o neoprávněnosti stavby jejich kolny. Navrhují, aby dovolání bylo odmítnuto a žalobcům byla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Má-li být dovolání přípustné podle proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu jen tehdy, je-li z dovolání patrno, od kterého svého řešení otázky hmotného či procesního práva se má – podle mínění dovolatele – dovolací soud odchýlit [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. (dostupná na www.nsoud.cz)].

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na www.nsoud.cz)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)].

Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

V posuzovaném případě není dovolání přípustné již z toho důvodu, že dovolatelka řádně nevymezila otázku přípustnosti dovolání, když toliko uvádí, že „dovolacím soudem má být právní otázka vyřešena jinak ve vztahu k projednávanému pozemku“, a sice zjevně ve významu, že má dovolací soud věc posoudit odlišně oproti odvolacímu soudu; to však významově neodpovídá žádné variantě přípustnosti dovolání podle ; přípustností dovolání z důvodu, že „má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, totiž zákonodárce zamýšlel situaci, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená (tedy zodpovězená) právní otázka by měla být novým rozhodnutím právě dovolacího soudu posouzena jinak (překonána), a nikoliv situaci, kdy má být rozhodnuto naopak, než rozhodl odvolací soud.

Ostatně pomine-li dovolací soud uvedené skutečnosti, není dovolací argumentace schopná zpochybnit závěry soudů obou stupňů o vydržení vlastnického práva žalobci k předmětnému pozemku, neboť žalobci předmětný pozemek užívali od roku 1986 v domnění, že jsou jeho vlastníky na základě kupní smlouvy ze dne 27. 10. 1986, pročež k uplynutí desetileté vydržecí doby podle soudů došlo již v roce 1996. Případné zpochybnění žalobců v jejich dobré víře nikoliv až v roce 2014, jak dovodil odvolací soud, ale již v roce 2009, kdy mělo proběhnout zaměření vlastnické hranice, resp. dokonce v roce 2003, kdy žalovaná měla v souvislosti s kácením lip žalobcům sdělit, že neoprávněně užívají její pozemek, tak nemůže mít vliv na správnost závěru o vydržení vlastnického práva žalobci.

V souvislosti s oprávněností držby části sousedního pozemku lze odkázat na bohatou rozhodovací praxi dovolacího soudu v této věci [z poslední doby viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. , či ze dne 18. 1. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2017. sp. zn. , či ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. (vše dostupné na www.nsoud.cz), a judikaturu v těchto rozhodnutích uvedenou], přičemž rozhodnutí odvolacího soudu je s ní v souladu.

Jelikož dovolatelka řádně nevymezila otázku přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud její dovolání jako nepřípustné podle odmítl.

V souladu s větou druhou rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozhodnutím, mohou se žalobci domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 24. dubna 2018Mgr. Michal Králík, Ph.D.předseda senátu