Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5759/2017

-417

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce J. S., zastoupeného JUDr. Pavlem Rejmanem, advokátem se sídlem v Děčíně, Čsl. armády č. 1050/22, proti žalované H. E., zastoupené JUDr. Vladimírem Zoufalým, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní. č. 138/10, o 4.517.340,- Kč s úrokem z prodlení, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. června 2017, č. j. -388, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalobci 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Pavla Rejmana, advokáta se sídlem v Děčíně, Čsl. armády č.1050/22.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 6. 2017, č. j. -388, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce, kdy projednání věci brání překážka věci pravomocně rozhodnuté, srov. zejména při obsahově nezměněné právní úpravě rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod č. 113/2001 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. , a v nich vyslovený závěr, že překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává v první řadě tehdy, jde-li v novém řízení o projednání stejné věci, o stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob (v projednávané věci se však nejedná o tentýž nárok, který byl předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. ), k otázce pasivní legitimace žalované srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 26/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2001, sp. zn. a nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. , a v nich vyslovený právní názor, že, jestliže uspokojení věřitele z majetku dlužníka není dobře možné (například proto, že osobě, v jejíž prospěch dlužník odporovaný právní úkon učinil, již takto nabyté věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty nepatří), musí se věřitel - místo určení neúčinnosti právního úkonu - domáhat, aby mu ten, komu z odporovatelného právního úkonu dlužníka vznikl prospěch (nikoliv další nabyvatel majetkových hodnot), vydal takto získané plnění ( , , účinného do 31. 12. 2013), k možnosti věřitele odporovat právnímu úkonu, kterým ušla věc z bezpodílového spoluvlastnictví dlužníka a jeho manžela, bez ohledu na to, že věřitel nemá za manželem dlužníka vymahatelnou pohledávku, srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. , jehož závěry lze mutatis mutandis (s přihlédnutím k ustanovení věty první ) vztáhnout i na právní úkon, jímž věc ušla ze společného jmění dlužníka a jeho manžela] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Nesouhlasí-li žalovaná v dovolání s tím, jak odvolací soud hodnotil provedené důkazy (že „pokud by se soudy zabývaly skutečnostmi o směnečných pohledávkách za jejím otcem a ověřily si okolnosti převodu směnek a podivného vzniku závazku z avalečného rukojemství otce žalované, musely by nutně usoudit, že za takovéto situace nemohl úmysl otce žalované, natož pak samotné žalované, ke zkrácení věřitelů existovat a žalovaná o něm nemohla proto jakkoliv vědět“ a že „soudy nesprávně vyhodnotily skutková zjištění, pokud jde o stanovení tržní hodnoty předmětných nemovitostí, a že soudy měly snížit znalcem určenou hodnotu předmětných nemovitostí o 20-30%“), nezpochybňuje tím právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující; uplatňuje tedy jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. dubna 2018

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu