Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 5138/2017

-837

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobce J. S., zastoupeného JUDr. Radomilem Mackem, advokátem se sídlem v Lanškrouně, nám. J. M. Marků 92, proti žalované ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem v Děčíně, Teplická 874/8, identifikační číslo osoby 24729035, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované ČEZ, a. s., se sídlem v Praze 4, Duhová 2/1444, identifikační číslo osoby 45274649, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, o zaplacení částky 86 727 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 4. 2017, č. j. -796, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž co do přípustnosti s odkazem na ustanovení (dále též jen „ “) uvádí, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak, přičemž dle názoru odvolatele ani doposud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena“. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované považují dovolání za nepřípustné a navrhují, aby je Nejvyšší soud odmítl, případně aby dovolání zamítl a přiznal žalované a vedlejší účastnici náhradu nákladů dovolacího řízení.

Vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a k době zahájení řízení se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených čtyř rozdílných předpokladů přípustnosti považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. , která jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách).

Dovolatel co do přípustnosti dovolání uvádí, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak, přičemž dle názoru odvolatele ani doposud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena“, a za otázku hmotného práva, na jejímž řešení je napadené rozhodnutí závislé, považuje otázku „zda je právně významné z hlediska prokazování existence neoprávněného odběru elektrické energie ve smyslu ust. EZ, zda měřidlo - tj. elektroměr, byl před namontováním do odběrného místa náležitě metrologicky ověřen a je tedy stanoveným měřidlem ve smyslu ust. z. č. o metrologii“. Uvedené vymezení přípustnosti dovolání se však navzájem vylučuje, a proto není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení Z povahy věci vyplývá, že v konkrétním případě může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání - splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. , in www.usoud.cz).

Poslední ze čtyř předpokladů přípustnosti dovolání zakotvených v ustanovení míří oproti očekávání dovolatele pouze na případ právní otázky vyřešené dovolacím soudem v jeho dosavadní rozhodovací praxi, od jejíhož řešení by se měl odklonit (posoudit tuto otázku jinak), a nikoli na případ - jak se patrně domnívá dovolatel - že má dovolací soud posoudit jinak otázku vyřešenou soudem odvolacím. Jestliže by dovolatel uplatnil čtvrtý z předpokladů přípustnosti vymezených v ustanovení , musí být z dovolání zřejmé, o kterou otázku jde a od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. ). Tomuto požadavku dovolatel nedostál, neboť žádnou judikaturu dovolacího soudu, od níž by se měl odchýlit, neuvedl.

Zamýšlel-li dovolatel uplatnit předpoklad přípustnosti, že jde o otázku dovolacím soudem neřešenou, pomíjí, že podle dikce ustanovení je jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí se podává, že odvolací soud se zabýval otázkou, zda jde o neoprávněný odběr podle ustanovení bodu 1. a 3. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 3. 7. 2009, vzhledem k tomu, že podle skutkových tvrzení žalované bylo důvodem odpojení odběrného místa žalobce zjištění žalované, že na měřidle jsou nepravé plomby a že došlo k zásahu do měřidla. V důsledku odpojení odběrného místa z tohoto důvodu vznikla žalobci tvrzená škoda v podobě uhrazeného nájemného za pronájem elektrocentrály a nákladů na dopravu, která je předmětem sporu. Na otázce formulované dovolatelem tak není rozhodnutí odvolacího soudu založeno.

Dovolací argumentace dále směřuje k tvrzení, podle něhož „nelze činit odpovědným žalobce za neoprávněný odběr elektřiny v situaci, kdy nelze prokázat bezvadnost měřidla od jeho uvedení do provozu. Naopak veškeré skutečnosti nasvědčují tomu, že žalovaný ať už záměrně či omylem neprávně nainstaloval měřidlo u žalobce a toto svoje pochybení se žalovaný snaží zahladit tvrzením ohledně objektivní odpovědnosti žalobce za neoprávněný odběr elektřiny.“ Dovolatel jednak přehlíží, že správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod. Nadto dovolatel pomíjí, že odvolací soud neučinil skutkový závěr o tom, zda měřící zařízení u žalobce bylo či nebylo poškozeno. Odvolací soud naopak skutková zjištění soudu prvního stupně v tomto směru označil za nedostatečná a uložil mu, aby se v dalším řízení zaměřil na zjištění, zda došlo či nedošlo k poškození cejchovních plomb na měřícím zařízení v odběrném místě žalobce. Uvedené námitky proto nemohou založit přípustnost dovolání. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani dovolatelem citovaná judikatura Ústavního soudu.

Pro úplnost se dodává, že odvolací soud v projednávané věci zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně výslovně z důvodů podle ustanovení a b) , tedy proto, že řízení bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a pro nepřezkoumatelnost. Tyto závěry však dovolatel nezpochybnil.

Pouhý nesouhlas dovolatele s právním posouzením věci odvolacím soudem nemůže založit přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl pro vady.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ustanovení ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 4. 2018

JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu