Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1056/2018

-244

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce M. R., zastoupeného Mgr. Radkem Matoulkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké nám. 147/12, proti žalované P. K., zastoupené Mgr. Janem Rotreklem, advokátem se sídlem v Brně, Ponávka 185/2, o zaplacení částky 470.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2017, č.j. -222, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 2. 2016, č.j. -161, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 470.000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 4. 10. 2017, č. j. -222, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu, podle níž se žalobce domáhal zaplacení uvedené částky s příslušenstvím, zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které považuje za přípustné podle , (dále jen „ “), neboť má za to, že dovoláním napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odvolacímu soudu vytýká nesprávné hodnocení v řízení provedených důkazů, z nichž dovodil, že smlouva o půjčce nebyla uzavřena.

Dovolání není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 , čl. II bod 2 ; dále jen „ “), přípustné.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Námitka dovolatele, podle níž „napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci“ není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu

Pokud dovolatel v dovolání označuje závěry odvolacího soudu, jejichž revize se domáhá, pak ve vztahu k nim rovněž nevymezil žádný z předpokladů přípustnosti podle , neboť pouze polemizuje s tím, jak odvolací soud hodnotil provedené důkazy a jak nakonec rozhodl, přičemž vychází z jiného skutkového stavu (z odlišného posouzení v řízení provedených důkazů), než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud.

V dovolání uplatněné námitky tudíž nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě odvolací soud (poté, co částečně zopakoval dokazování) uzavřel, že mezi účastníky k uzavření smlouvy o půjčce dne 4. 1. 2008 nedošlo. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného – než odvolacím soudem zjištěného – skutkového stavu. Prosazuje-li žalobce (oproti uvedenému), že z provedeného dokazování existence smlouvy o půjčce (a předání peněz žalované) vyplývá, přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je totiž vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ( ) , nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( , věta druhá ).Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. dubna 2018

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu