Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4923/2017-349

25 Cdo 4923/2017-349

U S N E S E N Í

K. K.

Klinika Dr. Pírka s. r. o.

, se sídlem Na Celně 885, Mladá Boleslav, IČO 47540265, zastoupená JUDr. Petrem Šustkem, Ph.D., advokátem se sídlem Veleslavínova 59/3, Praha 1, o náhradu za bolest, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017, č. j. -316, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017, č. j. -316, není přípustné podle , neboť rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovoláním vymezených právních otázek, jimiž je dovolací soud podle a věty první vázán, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Není tu ani prostor, aby rozhodná právní otázka posouzení postupu poskytovatele zdravotní péče z hlediska péče řádného odborníka za účinnosti nové právní úpravy ( a 2913 , , dále též jen „o. z.“) byla posouzena jinak, neboť tento požadavek významově neodpovídá dikci Má-li být dovolání přípustné proto, že odvolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého (nikoli odvolacího soudu) řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit

(

srov. shodně např. usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , či ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. ). Ve vztahu k aplikaci citovaných ustanovení tu totiž žádné takové rozhodnutí dovolacího soudu není, ovšem vzhledem k vázanosti dovolacího soudu vymezením dovolacího důvodu dovolatelkou to není v této konkrétní věci významné.

Nelze totiž přehlédnout, že ve sporu o náhradu za bolest vytrpěnou při komplikacích operace žlučníku a při vynucené reoperaci dovolatelka nezpochybňuje právní kvalifikaci nároku odvolacím soudem, který její povinnost k náhradě újmy na zdraví podřadil pod ustanovení § 2913 o. z. (tzv. kontraktní povinnost vyplývající z porušení smlouvy o péči o zdraví ve smyslu § 2636 a násl. o. z.), a zkoumal proto, zda došlo k porušení smluvního ujednání. Dovolací přezkum by se tudíž mohl otevřít jen pro právní otázky spojené s výkladem podmínek tohoto odpovědnostního typu. Jestliže dovoláním není napadána ani správnost právního závěru odvolacího soudu, který požadavek na postup s péčí řádného odborníka vztažený k tomuto smluvnímu typu ( o. z.) obsahově ztotožnil s požadavkem na postup tzv. lege artis medicinae, tj. s náležitou odbornou péčí, jak ji v a stanoví , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zužuje se dovolací přezkum jen na tuto právní otázku.

Odvolací soud v tomto ohledu rozhodl souladně s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, která dovodila, že operativní vynětí části lidského organismu, která vyňata být neměla, namísto části jiné, jež odstraněna být měla, jak k tomu došlo v posuzovaném případě, je-li zároveň chybou odvratitelnou, je porušením povinností při poskytování zdravotnické péče spočívajícím v porušení povinnosti poskytnout péči na náležité odborné úrovni podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti (v obecné rovině srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. , publikovaný pod C 10428 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále též jen „Soubor“, a ve srovnatelných skutkových souvislostech ohledně téhož druhu zákroku rozsudek ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. , Soubor C 11134). Okolnost, že se zdravotním zákrokem je spojeno jisté riziko komplikací nebo že k takovému pochybení v určitém počtu případů v praxi dochází, nezbavuje poskytovatele péče odpovědnosti za újmu, jsou-li ovšem naplněny i všechny ostatní zákonné předpoklady. Byl-li tedy léčebný zákrok z pohledu odborného (medicínského) objektivně nesprávný a současně šlo-li o chybu odvratitelnou (srov. zejména odkaz odvolacího soudu na závěr znalce MUDr. Jiřího Svobody, že u pacientky nebyly zjištěny žádné anatomické variace, které by ospravedlnily záměnu operovaných tělesných struktur), nelze takový postup označit za lege artis.

Dovolatelka namítá, že v řízení bylo prokázáno, že při poskytování zdravotních služeb nepochybila. Námitky směřující proti závěrům soudu, co bylo prokázáno, jsou zpravidla námitkami proti skutkovým zjištěním, čímž však přípustnost dovolání nelze ve smyslu založit. Závěr, zda poskytovatel zdravotní péče postupoval s péčí řádného odborníka a v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, učinil odvolací soud jako závěr právní a správně jej opřel o odborné závěry znalce ve vztahu ke skutkovým okolnostem, k jejichž posouzení je třeba odborných znalostí. Ačkoliv znalec použil pojem postup lege artis, nemůže soud takový závěr bez patřičného přezkumu mechanicky převzít (srov. rozsudek ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. , Soubor C 15605, či rozsudek ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. ). Odvolací soud v této souvislosti dostatečně podrobně, logicky a přesvědčivě vyložil, v čem spatřuje porušení povinnosti, a nelze proto dovodit, že by jeho rozhodnutí bylo v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. února 2018

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu