Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 5263/2017

27 Cdo 5263/2017-687

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně D. K., zastoupené Mgr. Františkem Hendrychem, advokátem, se sídlem v Opavě, Olomoucká 91, PSČ 746 01, proti žalovaným 1)A. Ch., soudnímu exekutorovi, se sídlem v Opavě, zastoupenému JUDr. Hanou Stavařovou, advokátkou, se sídlem v Opavě, Veleslavínova 371/19, PSČ 746 01, a 2)České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení částky 27.924 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti rozsudkům Okresního soudu v Opavě ze dne 20. dubna 2011, č. j. -129, a Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. června 2012, č. j. -257, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 25. listopadu 2015, č. j. -397, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. prosince 2016, č. j. -521, takto:I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 25. listopadu 2015, č. j. -397, se zastavuje.II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. prosince 2016, č. j. -521, se odmítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. června 2012, č. j. -257, k odvolání žalobkyně rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil v napadených výrocích II. až IV. (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

Žalobkyně napadla oba rozsudky, č. j. -129, a č. j. -257, žalobou pro zmatečnost ze dne 17. března 2014, doručenou Okresnímu soudu v Opavě dne 27. března 2014, a to z důvodů zakotvených v a , (dále též jen „ “).

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 25. listopadu 2015, č. j. -397, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou žalobkyní (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9. prosince 2016, č. j. -521, k odvolání žalobkyně rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

Proti prvnímu a třetímu výroku usnesení Okresního soudu v Opavě, č. j. -397, a proti prvnímu a druhému výroku usnesení Krajského soudu v Ostravě, č. j. -521, podala žalobkyně dovolání.

Dovolání je ve smyslu , mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním nelze úspěšně napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně.

Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle odvolání, pokud to zákon nevylučuje. proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání” proti rozhodnutí Okresního soudu v Opavě, které touto vadou trpí, zastavil podle ve spojení s (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání žalobkyně proti prvnímu a druhému výroku rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle , neboť dovoláním napadenými výroky bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [ ].

K závěru, podle něhož se peněžitý limit podle posledně označeného ustanovení uplatní i v případě dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost v řízení ohledně peněžitého plnění nepřevyšujícího 50.000 Kč, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. listopadu 2017, sp. zn. , a judikaturu v něm citovanou.

Ze žaloby pro zmatečnost – posuzováno dle obsahu – je zjevné, že jí dovolatelka napadá rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 20. dubna 2011, č. j. -129, ve výrocích II., III. a IV. a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. června 2012, č. j. -257, ve všech výrocích. Těmito výroky přitom bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovolatelka v dovolání podala rovněž návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že návrh na odklad vykonatelnosti má povahu akcesorickou, a dovolání bylo odmítnuto, Nejvyšší soud se důvody návrhu nezabýval (k tomu srov. odst. 34 nálezu Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. března 2018JUDr. Petr Šukpředseda senátu