Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 86/2018

USNESENÍ

a) I. D

, a

b) L. N.

, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00025429, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, uplatněné žalobci k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2018, č. j. -233, takto:

Námitka podjatosti soudců senátu č. 30 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uplatněná žalobci k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2018, č. j. -233, seodmítá.

Odůvodnění:

Žalobci podali dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2017, č. j. -198, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 10. 2016, č. j. -173, kterým byla zamítnuta žádost žalobců o bezplatné ustanovení zástupce pro řízení. Usnesením ze dne 7. 3. 2018, č. j. -233, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobců podle , části věty před středníkem, a , věty třetí (dále jen „ “) zastavil, neboť žalobci ani přes výzvu a poučení soudu nesplnili podmínku povinného zastoupení.

Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 13. 3. 2018 vznesli žalobci „námitku podjatosti proti soudcům jednajícím za senát č. 30 Cdo“.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle opožděně podanou námitku ( ) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalobci uplatnili námitku podjatosti včas.

V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. , publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 8020, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo ukončeno, je opožděná.

V usnesení ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. , Nejvyšší soud vyložil, že námitku podjatosti je možné uplatnit pouze do vydání rozhodnutí, a v usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. , konstatoval, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je nejen opožděná, nýbrž z povahy věci i bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol., I, II. 1. vydání, C. H. Beck, 2009, s. 82).

Uplatnili-li žalobci námitku podjatosti podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 13. 3. 2018, učinili tak až poté, co bylo dovolací řízení skončeno, a podali ji tedy opožděně.

Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž žalobci tuto námitku zdůvodňovali. Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud poznamenává, že podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 5. 2018

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu