Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 30/2018

KSBR 28 INS 1247/2014 28 ICm 3692/201429 ICdo 30/2018-122

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce PSJ, a. s.,se sídlemv Jihlavě, Jiráskova 3960/32, PSČ 586 01, identifikační číslo osoby 25337220, zastoupeného JUDr. Markem Bilejem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2, PSČ 140 00, proti žalovanému UniCredit Leasing CZ, a. s., se sídlem v Praze 4 - Michli, Želetavská 1525/1, PSČ 140 10, identifikační číslo osoby 15886492, zastoupenému Mgr. Lubomírem Kinclem, advokátem, se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3692/2014, jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužníka Auto Activity s. r. o., se sídlem v Třebíči, Horka-Domky, Spojovací 1339, PSČ 674 01, identifikační číslo osoby 25589768, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. září 2017, č. j. , -104 ( ), takto:I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

1/ Zamítl žalobu, kterou se žalobce (PSJ, a. s.) domáhal vůči žalovanému (UniCredit Leasing CZ, a. s.) určení, že zajištění pohledávek žalovaného uplatněných v insolvenčním řízení vedeném u insolvenčního soudu na majetek dlužníka Auto Activity s. r. o. přihláškou pohledávky číslo 63 není po právu (bod I. výroku).

2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 21. září 2017, č. j. , -104 ( ):

1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).

2/ Uložil žalobci zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3.400 Kč (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě ustanovení , (dále též jen „ “), tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, „která by měla být dovolacím soudem posouzena jinak“, konkrétně otázky, zda věřitel je oprávněn popírat pohledávku jiného věřitele „z důvodu neúčinnosti právních úkonů“. V dovolání pak (v rovině ohlášeného dovolacího důvodu dle ), argumentuje ve prospěch názoru o neústavnosti omezení kladeného možnosti věřitele podat odpůrčí žalobu ustanovením a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. K tomu dále požaduje, aby Nejvyšší soud předtím předložil věc Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ustanovení a a do doby, než Ústavní soud rozhodne, aby dovolací řízení přerušil.

[4] Rozhodné znění pro dovolací řízení (ve znění účinném do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[5] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2

[6] Učinil tak proto, že úpravu, podle které právo podat odpůrčí žalobu, kterou se za podmínek stanovených odporuje právním úkonům dlužníka, má za trvání insolvenčního řízení vedeného na majetek tohoto dlužníka výlučně insolvenční správce a přihlášený věřitel osobou aktivně věcně legitimovanou k podání odpůrčí žaloby není, neshledal rozpornou s ústavním pořádkem České republiky již v usnesení ze dne 28. února 2013, sen. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura, číslo 4, ročník 2014, pod číslem 47 [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu]. Z tohoto usnesení Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi ustáleně vychází (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 113/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 34/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[7] Dovolatelův požadavek, aby Nejvyšší soud předložil věc Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ustanovení a a do doby, než Ústavní soud rozhodne, aby dovolací řízení přerušil, smysl nemá. Proti usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. totiž byla podána ústavní stížnost, v jejímž rámci stěžovatel rovněž navrhl zrušení ustanovení a . Tříčlenný senát Ústavního soudu povolaný o ústavní stížnosti rozhodnout, usnesením ze dne 10. prosince 2015, sp. zn. , ve znění opravného usnesení z téhož dne, téže spisové značky, řízení přerušil a návrh na zrušení ustanovení a postoupil k rozhodnutí plénu Ústavního soudu. Plénum Ústavního soudu pak nálezem ze dne 7. listopadu 2017, sp. zn. , návrh na zrušení ustanovení a zamítlo. Nálezem ze dne 14. listopadu 2017, sp. zn. , Ústavní soud následně zamítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. , vycházeje ze stanoviska pléna.

[8] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a u žalovaného nebyly zjištěny žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. března 2018

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu