Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
A188FB2396F548D4C12582810025FE60.html
HTML · 11.69 KB
No categories available
26 Cdo 5517/2017-105
26 Cdo 5517/2017-105
U S N E S E N Í
statutárního města Brna, městské části Brno-střed
1) N. H.
, a
2) M. H.
, B., zastoupeným Mgr. PhDr. Petrem Fojtíčkem, advokátem se sídlem v Brně, Úvoz 446/118, o vyklizení bytů, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 20 C 17/2013 , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. ledna 2017, č. j. 19 Co 165/2016 -63, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žalovaní
jsou povinni
zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalovaní napadli dovoláním rozsudek Krajského soudu v Brně (odvolací soud) ze dne 18. 1. 2017, č. j. 19 Co 165/2016 -63, kterým změnil rozsudek Městského soudu v Brně (soud prvního stupně) ze dne 20. 10. 2015, č. j. 20 C 17/2013 -39, tak, že žalovaným uložil povinnost vyklidit tam blíže specifikované byty do 6 měsíců od právní moci rozsudku; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání není podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř. “ (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. ), přípustné. Otázku, zda výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle které zamítnutí žaloby na vyklizení bytu nebo nemovitosti sloužící k bydlení pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva uplatňované v rozporu s dobrými mravy má být až poslední možností - ultima ratio, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona, od níž není důvod se odchýlit – viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 740/99 (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2001, č. 4, str. 111), stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009 , uveřejněné pod číslem 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 26 Cdo 2669/2010 .
Při úvaze, zda výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, přihlédl odvolací soud ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatelů, tak na straně žalobce, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a jeho úvaha, že žalovaným postačí poskytnutí delší lhůty k vyklizení, není zjevně nepřiměřená.
Dovolatelé sice napadli dovoláním všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, avšak výroky, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, napadají zjevně jen proto, že jde o výroky akcesorické. Dovolání v této části neobsahuje žádné odůvodnění, ani údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 -238a o. s. ř. o. s. ř. ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), navíc dovolání proti těmto výrokům by ani nebylo přípustné, neboť jimi bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [§ 237 , § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. ].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 15. února 2018
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu