Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 19/2018

XY

29 NSČR 19/2018-B-101

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka V. S., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o schválení oddlužení, o dovolání dlužníka a M. S., narozené XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. března 2017, č. j. XY, 3 VSOL XY, takto:I. Dovolání M. S. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. března 2017, č. j. XY, 3 VSOL XY, se odmítá.II. Dovolání dlužníka proti prvnímu a třetímu výroku usnesení odvolacího soudu se odmítá.III. Řízení o dovolání dlužníka proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í:

[1] Usnesením ze dne 27. září 2016, č. j. XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“):

1/ Neschválil oddlužení dlužníka V. S. (bod I. výroku).

2/ Prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku).

3/ Určil, že konkurs bude veden jako nepatrný (bod III. výroku).

4/ Určil, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

[2] O odvolání dlužníka a M. S. (dále jen „M. S.“) proti usnesení insolvenčního soudu rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 7. března 2017, č. j. XY, 3 VSOL XY, tak, že:

1/ Odmítl odvolání M. S. (první výrok).

2/ Potvrdil (na základě odvolání dlužníka) usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku (druhý výrok).

3/ Odmítl odvolání dlužníka proti bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu (třetí výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání M. S. a dlužník (B-80), a to výslovně proti všem jeho výrokům.

[4] Rozhodné znění pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

[5] Nejvyšší soud se nejprve zabýval dovoláním M. S., přičemž dospěl k závěru, že je důvod je zcela odmítnout podle , a to proto, že zčásti je nepřípustné objektivně a zčásti je nepřípustné subjektivně.

[6] V rozsahu, v němž dovolání M. S. směřuje proti prvnímu výroku napadeného usnesení, jímž odvolací soud odmítl její odvolání proti usnesení insolvenčního soudu jako podané někým, kdo k němu není oprávněn [ , (dále též jen „ “)], a proti třetímu výroku napadeného usnesení, jímž odvolací soud odmítl jako objektivně nepřípustné [ , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ] odvolání dlužníka proti výroku usnesení, jímž insolvenční soud určil, že konkurs bude veden jako nepatrný, vylučuje přípustnost dovolání (objektivně) ustanovení ; jde totiž o výroky usnesení, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle

[7] Osoba, jejíž odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odmítnuto podle , jako podané někým, kdo k němu není oprávněn (M. S.), pak není subjektivně oprávněna ( , , ) k podání dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo meritorně rozhodnuto o odvolání jiných účastníků řízení proti témuž rozhodnutí soudu prvního stupně (zde k podání odvolání proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu); srov. shodně např. již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2007, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2007, pod číslem 177, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016, sen. zn. .

[8] Nejvyšší soud se dále zabýval dovoláním dlužníka.

[9] V rozsahu, v němž dovolání dlužníka směřuje proti prvnímu výroku napadeného usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání M. S. proti usnesení insolvenčního soudu jako podané někým, kdo k němu není oprávněn, a proti třetímu výroku napadeného usnesení, jímž odvolací soud odmítl jako objektivně nepřípustné odvolání dlužníka proti výroku usnesení, jímž insolvenční soud určil, že konkurs bude veden jako nepatrný, opět (srov. odstavec [6])vylučuje přípustnost dovolání (objektivně) ustanovení ; jde totiž o výroky usnesení, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle

[10] V rozsahu, v němž dovolání dlužníka směřuje proti druhému výroku napadeného usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku, nelze dovolání věcně projednat pro neodstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ( ).

[11] Při podání dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání ( ), požádal však o ustanovení advokáta soud. Tuto žádost dlužníka zamítl insolvenční soud usnesením ze dne 1. června 2017, č. j. XY, které ve spojení s potvrzujícím (ve druhém výroku) usnesením odvolacího soudu ze dne 22. září 2017, č. j. XY, 3 VSOL XY, nabylo právní moci dne 22. září 2017.

[12] Insolvenční soud následně dovolatele usnesením ze dne 20. října 2017, č. j. XY, doručeným dovolateli zvlášť dne 1. listopadu 2017 (srov. doručenku u B-90), vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranil do 15 dnů od doručení usnesení. Na tuto výzvu reagoval dovolatel podáním datovaným 2. listopadu 2017 (B-91), v němž požádal o prodloužení lhůty (aniž specifikoval dobu prodloužení), přičemž podle sdělení České advokátní komory z 13. listopadu 2017 (B-95) vyžádaného insolvenčním soudem, mělo být o žádosti dovolatele z 6. listopadu 2017 o určení advokáta k poskytnutí právní služby rozhodováno do 30 dnů od doručení žádosti.

[13] Nedostatek povinného zastoupení dovolatel neodstranil (přes poučení o následcích nečinnosti) do současné doby. Nejvyšší soud proto podle ustanovení a zastavil řízení o dovolání dovolatele proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelům, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. února 2018

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu