Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 132/2016-B-34

KSPL 27 INS XY 29 NSČR 132/2016-B-34

U S N E S E N Í

M. B.

, narozeného XY, a

K. B.

, narozené XY, obou bytem XY, obou zastoupených JUDr. Pavlem Ungrem, advokátem, se sídlem v Plzni, Purkyňova 547/43, PSČ 301 00, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. XY, o schválení oddlužení, o dovolání

1/ L. T.,

narozeného XY, a

2/ M. T.

, narozené XY, obou bytem XY, obou zastoupených Mgr. Ing. Janem Lerchem, advokátem, se sídlem v Plzni, Bedřicha Smetany 167/2, PSČ 301 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2016, č. j. XY, 4 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítají.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 28. ledna 2016, č. j. XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Schválil oddlužení dlužníků M. B. a K. B. zpeněžením majetkové podstaty a současně plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku).

[2] Určil, že při oddlužení bude zpeněžena majetková podstata, jež je tvořena označenou nemovitou věcí a uložil dlužníkům, aby po dobu následujících 5 let od první splátky nebo do úplného zaplacení všech zjištěných pohledávek platili prostřednictvím insolvenčního správce nezajištěným věřitelům v poměru stanoveném v tomto bodě výroku měsíčně částku ve stejném rozsahu, v jakém z těchto příjmů mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (bod II. výroku).

[3] Přiznal insolvenčnímu správci zálohu na odměnu (bod III. výroku), vymezil povinnosti plátců mzdy dlužníků (bod IV. výroku), insolvenčního správce (bod V. výroku), dlužníků (body IV. a VI. výroku) a věřitelů (bod VII. výroku) a označil osobu insolvenčního správce (bod VIII. výroku).

K odvolání 1/ L. T. (dále jen „L. T.“) a 2/ M. T. (dále jen „M. T.“) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. dubna 2016, č. j. XY, 4 VSPH XY:

[1] Odmítl odvolání M. T. jako podané někým, kdo k němu nebyl oprávněn (druhý výrok).

[2] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku (první výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podali L. T. i M. T. dovolání, požadujíce, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání L. T. a M. T. proti druhému výroku napadeného usnesení, jež může být (objektivně) přípustné jen podle , (dále též jen „ “), odmítl Nejvyšší soud podle , jelikož jde o usnesení (výrok), proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle , tedy o usnesení (výrok), pro něž platí omezení přípustnosti dovolání podle

Dovolání L. T. proti tomuto výroku není přípustné ani subjektivně (vůči němu je důvod je odmítnout i podle a 3 , ve spojení s ), jelikož jde o výrok, který se jej netýká.

Dovolání M. T. proti prvnímu výroku napadeného usnesení (jímž odvolací soud na základě odvolání L. T. potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku) odmítl Nejvyšší soud podle a 3 , ve spojení s jako subjektivně nepřípustné.

Osoba, jejíž odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odmítnuto podle , jako podané někým, kdo k němu není oprávněn (M. T.), totiž není oprávněna k podání dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo meritorně rozhodnuto o odvolání jiných účastníků řízení proti témuž rozhodnutí soudu prvního stupně; srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2007, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2007, pod číslem 177, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sen. zn. (usnesení jsou - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Zbývá vypořádat se s přípustností dovolání L. T. proti prvnímu výroku napadeného usnesení.

Podle ustanovení je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v případě dovolání L. T. proti prvnímu výroku napadeného usnesení), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“). Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 12. února 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , a ze dne 24. června 2014, sp. zn. (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

Údaj o tom, v čem dovolatel (L. T.) spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává (dovolání se touto otázkou v žádné své části nezabývá).

Nejvyšší soud proto dovolání L. T. v dotčeném rozsahu odmítl podle ustanovení věty první , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Pro úplnost zbývá dodat, že na závěru, že dovolání M. T. proti oběma výrokům a dovolání L. T. proti druhému výroku nejsou přípustná, nic nemění nesprávné poučení odvolacího soudu v napadeném usnesení o tom, že dovolání (i v rozsahu těchto výroků) za podmínek uvedených v přípustné být může; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelům, dlužníkům, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. července 2016

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu