Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
6406FE39280CA75CC1258271003104F8.html
HTML · 11.87 KB
No categories available
26 Cdo 3728/2017
26 Cdo 3728/2017-247
U S N E S E N Í
" JAKUB " spol. s r.o.
H. M.
, zastoupené JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na poříčí 1041/12, o zaplacení částky 185.282,38 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 34 C 23/2015 , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. března 2016, č. j. 19 Co 101/2016 -166, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Žalovaná napadla dovoláním usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2016, č. j. 19 Co 101/2016 -166, jímž odvolací soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 1. 2016, č. j. 34 C 23/2015 -151, kterým soud zamítl návrh žalované ze dne 2. 11. 2015 na zrušení rozsudku pro zmeškání ze dne 16. 9. 2015, č. j. 34 C 23/2015 -136.
Dovolání žalované Nejvyšší soud České republiky podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř. o. s. ř. ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) a v dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v dovolání nenachází, jelikož dovolatelka pouze cituje část ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , avšak již nikterak nevymezuje, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné.
Pro úplnost lze dodat, že dovolání v této věci by nebylo ani objektivně přípustné, protože napadeným usnesením odvolacího soudu bylo rozhodnuto o několika nárocích se samostatným skutkovým základem, z nichž žádný nepřesahuje 50.000 Kč [§ 237 , § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. ]. Úprava obsažená v ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. se totiž uplatní i v případě dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4211/2015 , usnesení téhož soudu ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5701/2016 ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. ledna 2018
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu