Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4567/2017

20 Cdo 4567/2017

U S N E S E N Í

V. J.

J. K.

, za účasti

JaJ gp s.r.o.

, se sídlem Jesenný č. 179, identifikační číslo osoby 27520170, oběma zastoupeným Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská č. 940/23, pro 126 166 Kč s příslušenstvím, o provádění exekuce, vedené u soudního exekutora JUDr. Romana Chaloupky, Exekutorský úřad Mělník, pod sp. zn. 31 EX 388/02, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. března 2017, č. j. -438, takto:

Dovolání

se zamítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 29. 11. 2016, č. j. 31 EX 388/02-418, udělil soudní exekutor JUDr. Roman Chaloupka, Exekutorský úřad Mělník, příklep na vydražené nemovitosti V. B. (výrok I.), stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání (výrok II.) a uložil povinnému, aby vydražené nemovitosti vyklidil nejpozději do 15 ti dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později (výrok III.).

K odvolání povinného a vedlejšího účastníka Krajský soud v Hradci Králové usnesením

ze dne 17. března 2017, č. j. -438

, usnesení soudního exekutora potvrdil. Odvolací soud uvedl, že v dané věci jde o výklad přechodného ustanovení k , a to čl. VII. odst. 2 citovaného zákona. Podle tohoto ustanovení platí, že na řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, v nichž byla dražební vyhláška vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení , ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. Dle odvolatelů se toto ustanovení má vykládat tak, že jakmile byla jednou v rámci konkrétní exekuce vydána dražební vyhláška před nabytím účinnosti , není již nikdy možné v budoucnu provést exekuci prodejem nemovitosti formou elektronické dražby. Odvolací soud se odchýlil od svého závěru prezentovaného v usnesení ze dne 18. 1. 2016, č. j. -320, a uvedl, že úmyslem zákonodárce zcela jistě nebylo vyloučit do budoucna u již probíhajících exekucí elektronickou dražbu všude tam, kde již dříve byla dražební vyhláška vydána. Uvedené ustanovení míří pouze na dražební vyhlášky, které byly vydány před nabytím účinnosti , avšak dražba podle nich měla být provedena až po účinnosti tohoto zákona. Takovou dražbu, která byla nařízena před účinností , nebylo možné provést ani po účinnosti zákona zavádějícího elektronickou dražbu. Není však žádného důvodu, proč by po účinnosti tohoto zákona nemohla být nařízena v rámci prodeje nemovitosti dražba již elektronicky, byť by v rámci probíhající exekuce byla přede dnem nabytí účinností zákona již jiná dražební vyhláška vydána.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Je toho názoru, že nebylo možné, aby pověřený soudní exekutor nařídil a provedl předmětnou dražbu elektronicky, neboť mu v tom bránilo právě přechodné ustanovení čl. VII odst. 2 Vydal-li soudní exekutor ve vztahu k dotčeným nemovitostem dražební vyhlášku již dříve podle ust. , nemohl ji pak následně k týmž nemovitostem vydat podle jiného ustanovení , tedy ust. , a uskutečnit dražbu elektronicky. Pokud tak učinil (a příklep byl udělen v elektronické dražbě), porušil při nařízení a provedení dražby zákon. Odvolací soud navíc již jednou (v tomtéž exekučním řízení) tutéž otázku řešil a dospěl ke shodnému závěru s názorem dovolatele (viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2016, č. j. -320).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení o. s. ř, se zabýval přípustností dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Pro rozhodnutí odvolacího soudu bylo mimo jiné podstatné vyřešení právní otázky, zda je s ohledem na existenci čl. VII odst. 1 a 2 části čtvrté přípustné, aby byla vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci v elektronické dražbě podle ustanovení ve znění účinném od 1. 11. 2009, jestliže v téže exekuční věci byla před účinností (který zavedl možnost uskutečnění elektronické dražby nemovité věci) vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci nikoliv elektronicky (podle ust. a násl. ve znění do novely č. ), jestliže dražba nemovité věci na základě dřívější dražební vyhlášky nebyla úspěšná. Protože tato právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena, je dovolání podle ustanovení přípustné.

Dle ustanovení nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v tomto zákoně.

Dle ustanovení ve znění účinném od 1. 11. 2009 dražbu lze uskutečnit i elektronicky (odst. 1). V dražební vyhlášce soud stanoví a) způsob registrace dražitelů, b) způsob elektronické dražby, c) čas zahájení a ukončení elektronické dražby, během kterého lze zvyšovat podání, d) způsob určení vydražitele v případě podle věty druhé, e) způsob zveřejnění usnesení o příklepu, f) termín přihlášení pohledávek, g) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno, h) termín uplatnění námitek proti příklepu (odst. 2). Pro elektronickou dražbu platí obdobně ustanovení až 336n (odst. 3).

Dle ustanovení čl. VII části čtvrté není-li dále stanoveno jinak, použije se , ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány (odst. 1). Na řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, v nichž byla dražební vyhláška vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se , ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije (odst. 2).

Nejvyšší soud již dříve uzavřel, že při pochybnostech o obsahu konkrétní právní normy, pod níž se subsumuje zjištěný skutkový stav věci, je třeba vzniklou aplikační pochybnost odstranit gramatickým, logickým, systematickým i historickým výkladem normy. V konkrétním případě je vždy třeba použít všechny druhy výkladu v jejich vzájemné souvislosti (srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. ).

Jestliže dovolatel uzavírá, že čl. VII odst. 2 části čtvrté lze vyložit výhradně gramaticky a dovozuje proto, že za žádných okolností není možné, aby došlo k vydání dražební vyhlášky o elektronické dražbě nemovité věci, jestliže před účinností tohoto zákona již došlo k vydání dražební vyhlášky směřující k prodeji téže nemovité věci nikoliv v elektronické dražbě, není jeho právní názor správný. Dovolatel totiž pomíjí, že gramatická dikce zákona sice je primárním východiskem pro objasnění smyslu a účelu právní normy, ale takto získané východisko je na místě podrobit dalším způsobům výkladu právní normy, a to výkladu logickému, systematickému a především teleologickému (srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. ). Naopak je na místě se ztotožnit s právním názorem odvolacího soudu, že smyslem čl. VII odst. 2 části čtvrté je, aby pro případ, že již byla vydána dražební vyhláška směřující k prodeji nemovité věci nikoliv v elektronické dražbě, bylo dražební řízení dokončeno podle právních předpisů do účinnosti , tedy nikoliv prostřednictvím elektronické dražby.

Neodpovídalo by však teleologickému a ani logickému a systematickému výkladu ust. a a násl. , aby poté, co nedojde k vydražení nemovité věci podle předpisů do účinnosti , bylo právě s ohledem na znění čl. VII odst. 2 části čtvrté vyloučeno, aby byla vydána další dražební vyhláška, a to již podle procesních předpisů účinných v době vydání této nové dražební vyhlášky. Výklad, že takový postup naopak je možný, vystihuje obecné pravidlo, podle něhož se vykonávací řízení řídí aktuálně účinnými procesními předpisy (srov. s ust. čl. VII odst. 1 části čtvrté ) a zároveň respektuje smysl ust. čl. VII odst. 2 části čtvrté , jímž je zabezpečit, aby dražební řízení, které započalo podle předpisů před účinností , bylo dokončeno podle dosavadních procesních předpisů, aby se již zahájená procedura neštěpila. To však neznamená, že později nemůže být zahájeno další dražební řízení, a to již podle aktuálně účinných procesních norem, včetně využití ust. ve znění

Lze tedy uzavřít, že

je přípustné, aby byla vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci v elektronické dražbě podle ustanovení ve znění účinném od 1. 11. 2009, jestliže v téže exekuční věci již byla před účinností (který zavedl možnost uskutečnění elektronické dražby nemovité věci) vydána dražební vyhláška prodejem téže nemovité věci nikoliv elektronicky (podle ust. a násl. ve znění do novely č. ), jestliže dražba nemovité věci na základě dřívější dražební vyhlášky nebyla úspěšná.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska řádně uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by řízení bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání povinného podle ustanovení zamítl.

Dovolatel v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že lze akceptovat takový postup, kdy o návrhu na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud rozhodne spolu s dovoláním, aniž by se zabýval důvody, pro které je jeho vydání navrhováno, to však za předpokladu, že se tak stane ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odložení výkonu rozhodnutí. Stejně tak nelze nic namítat proti tomu, kdy Nejvyšší soud ve stejné lhůtě projedná dovolání meritorně. Vzhledem k tomu, že dovolací soud o dovolání povinného rozhodl neprodleně (tedy v Ústavním soudem zdůrazněné přiměřené lhůtě), nezabýval se návrhem povinného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Výrok o návrhu na odklad vykonatelnosti je totiž ve vztahu k výroku, jímž se dovolací řízení končí odmítnutím nebo zamítnutím dovolání, výrokem akcesorickým (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 1. 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu