Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 930/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Vladimíra Sládečka, o ústavní stížnosti Josefa Kříhy, zastoupeného Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem Jaselská 940/23, Brno, proti usnesení o příklepu JUDr. Romana Chaloupky, soudního exekutora, Exekutorský úřad Mělník, ze dne 29. listopadu 2016 č. j. 031 EX 388/02-418, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. března 2017 č. j. -438 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2018 sp. zn. , za účasti JUDr. Romana Chaloupky, soudního exekutora, Krajského soudu v Hradci Králové a Nejvyššího soudu, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 12. března 2018 a doplněné podáním ze dne 3. dubna 2018, stěžovatel podle písm. d) y (dále jen " ") a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Podle tvrzení stěžovatele byla napadenými rozhodnutími porušena jeho ústavně zaručená základní práva podle , , a d (dále jen " ") a a y.

2. Usnesením ze dne 29. listopadu 2016 č. j. 031 EX 388/02-418 udělil soudní exekutor JUDr. Roman Chaloupka, Exekutorský úřad Mělník, příklep na vydražené nemovitosti v k. ú. Stará Boleslav vydražiteli (výrok I.), stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání (výrok II.) a uložil stěžovateli, aby vydražené nemovitosti vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později (výrok III.).

3. K podaným odvoláním Krajský soud v Hradci Králové, usnesením ze dne 17. března 2017 č. j. -438, usnesení soudního exekutora potvrdil.

4. Usnesení odvolacího soudu napadl stěžovatel dovoláním, neboť byl přesvědčen, že nebylo možné, aby pověřený soudní exekutor nařídil a provedl předmětnou dražbu elektronicky, neboť mu v tom bránilo přechodné ustanovení čl. VII odst. 2 , kterým se měnil , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. ledna 2017 sp. zn. podané dovolání zamítl, když shledal napadené rozhodnutí odvolacího soudu jako správné.

II.

Argumentace stěžovatele

5. Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjádřil nesouhlas se závěry, učiněnými ve věci rozhodujícími soudy a namítal nesprávnost usnesení o příklepu, jež bylo podle jeho názoru vydáno v rozporu s právními předpisy. Stěžovatel má za to, že možnost uskutečnit dražbu elektronicky podle ustanovení byla zavedena do jeho novelou provedenou , a to s účinnosti od 1. listopadu 2009 a podle čl. VII bodu 2 přechodných ustanovení k tomuto zákonu, se na řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí (exekuci), v nichž byla dražební vyhláška vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení , ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. Proto je stěžovatel názoru, že pokud vydal soudní exekutor ve vztahu k dotčeným nemovitostem dražební vyhlášku již dříve podle ustanovení , nemohl jí tak následně k týmž nemovitostem vydat podle jiného ustanovení (tedy ) a uskutečnit tak dražbu elektronicky.

6. Stěžovatel vytýkal zejména odvolacímu soudu značně (nepřípustně) extenzivní výklad dotčených přechodných ustanovení , který považuje za výklad učiněný v rozporu se zavedenou rozhodovací praxí.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

7. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené . Ústavní stížnost byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem ( až ). Bylo tak možné přistoupit k jejímu věcnému projednání.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

8. Ústavní soud vzal v úvahu tvrzení předložená stěžovatelem, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu u a dospěl k závěru, že k porušení namítaných základních práv v posuzovaném případě nedošlo a ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

9. Ústavní soud připomíná, že právo na soudní a jinou právní ochranu a na spravedlivý proces podle y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je porušeno, pokud je komukoliv upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud soud odmítá jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud zůstává v řízení bez zákonného důvodu nečinný. V této souvislosti Ústavní soud dodává, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti ( y). Není tedy součástí soustavy obecných soudů a nenáleží mu ani výkon dohledu nad jejich rozhodovací činností.

10. Ústavní soud ve svých četných rozhodnutích zřetelně definoval podmínky, při jejichž existenci má vadná aplikace podústavního práva obecným soudem za následek porušení základních práv či svobod jednotlivce [srov. nález ze dne 10. října 2002

sp. zn.

(N 126/28 SbNU 85)]. Je tomu tak tehdy, jestliže nepřípustně postihuje některé ze základních práv a svobod, případně pomíjí možný výklad jiný, ústavně konformní, nebo je výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (a představuje tím nepředvídatelnou interpretační libovůli), případně je v extrémním rozporu s požadavky věcně přiléhavého a rozumného vypořádání posuzovaného právního vztahu či v rozporu s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti.

11. Žádná výše uvedená pochybení v posuzovaném případě Ústavní soud neshledal. Předmětná ústavní stížnost představuje polemiku se závěry, učiněnými ve věci rozhodujícími soudy, vedenou v rovině práva podústavního.

12. Pro rozhodnutí dovolacího soudu bylo mimo jiné podstatné vyřešení právní otázky, zda je s ohledem na existenci čl. VII odst. 1 a 2 části čtvrté přípustné, aby byla vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci v elektronické dražbě podle ustanovení ve znění účinném od 1. listopadu 2009, jestliže v téže exekuční věci byla před účinností (který zavedl možnost uskutečnění elektronické dražby nemovité věci) vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci nikoliv elektronicky (podle a násl. ve znění novely č. ), jestliže dražba nemovité věci za základě dřívější dražební vyhlášky nebyla úspěšná. Protože tato právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena, bylo dovolání podle přípustné.

13. Dovolací soud po posouzení celé věci dospěl k závěru, že je přípustné, aby byla vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci v elektronické dražbě podle ustanovení ve znění účinném od 1. listopadu 2009, jestliže v téže exekuční věci již byla před účinností vydána dražební vyhláška prodejem téže nemovité věci nikoliv elektronicky, pokud dražba nemovité věci na základě dřívější dražební vyhlášky nebyla úspěšná. Proto dovolací soud podané dovolání podle zamítl.

14. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že se celou věcí řádně zabýval a své rozhodnutí zcela logickým a přezkoumatelným způsobem odůvodnil. Podrobně rozvedl, jakými úvahami se při svém rozhodování řídil, podle kterých zákonných ustanovení postupoval a objasnil, z jakého důvodu dovolání zamítl. Ústavní soud považuje odůvodnění napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu za ústavně konformní a srozumitelné a nemá důvod učiněné závěry jakkoli zpochybňovat. Ve výkladu aplikovaných právních předpisů neshledal Ústavní soud žádný náznak svévole, takže ani z tohoto pohledu není možno ústavní stížnost shledat důvodnou.

15. Ústavní soud opakovaně judikoval, že nesouhlas s právním názorem ve věci rozhodujících soudů sám o sobě není způsobilý založit důvodnost projednávané ústavní stížnosti, pokud soudy postupovaly v řízení ve shodě s obsahem hlavy páté y. Tak je tomu i v nyní projednávané věci.

16. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. dubna 2018

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu