Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4337/2017-131

20 Cdo 4337/2017-131

U S N E S E N Í

M. M.

, P., proti povinnému

J. K.,

P., zastoupenému JUDr. Michalem Sýkorou, advokátem se sídlem v Praze 5, Pod Hybšmankou 3090/28, pro 42 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2017, č. j. -110, takto:

Dovolání

se

odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 2. 3. 2017, č. j. -50, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Uzavřel, že soud prvního stupně nepochybil, pokud ve věci rozhodl bez jednání, neboť vycházel pouze z nalézacího a exekučního spisu. Protože povinný namítal nesprávnost svého zastoupení opatrovníkem v nalézacím řízení, resp. (ne)vykonatelnost exekučního titulu ( ), soud považoval návrh povinného za návrh na zastavení exekuce jako celku. Nesprávnost zastoupení opatrovníkem v rámci nalézacího řízení měl povinný namítat v rámci nalézacího řízení či cestou žaloby pro zmatečnost. K posouzení uplatněných námitek nebylo třeba dokazování při nařízeném jednání. V podání návrhu na nařízení exekuce pouze 4 dny před koncem desetileté promlčecí doby nelze spatřovat rozpor s dobrými mravy, je totiž (procesním) právem oprávněného uplatnit nárok kdykoliv. Protože exekuční soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. 5. 2003, č. j. -51, není relevantní ani námitka nemravné výše smluvního úroku. Nedůvodná je rovněž námitka údajného nedoručení výzvy dle e. ř., exekučního návrhu a exekučního titulu; případné pochybení tohoto druhu nepatří mezi důvody pro zastavení exekuce ( ). Není důvodné ani tvrzené překročení exekučního návrhu, resp. neurčitost podaného exekučního návrhu, neboť oprávněný navrhl pověřit exekutora vedením exekuce k vymožení povinnosti podle vykonatelného rozsudku, v němž je konkrétní povinnost uložena.

Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Tvrdí, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázce, zda lze v řízení o návrhu na částečné zastavení exekuce z důvodu (za takový totiž považuje námitku nesprávného zastoupení opatrovníkem v nalézacím řízení) provádět dokazování, aniž by bylo nařízeno jednání. Dále vznáší otázku, zda exekuční soud není oprávněn zkoumat věcnou správnost exekučního titulu za situace, kdy exekuce byla zahájena 4 dny před promlčením nároku, povinný byl v nalézacím řízení jen formálně zastoupen justiční čekatelkou a o rozsudku se dověděl až v exekuci, a tak mu marně uplynula jak lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení, tak i žaloby pro zmatečnost. Pravidlo, že exekuční soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, není absolutní ( ). Vytýká též soudu, že jej odkázal s námitkou formálního zastoupení v nalézacím řízení na žalobu pro zmatečnost (když mu objektivní lhůta pro její podání již uběhla), a že jej odkázal s námitkou nemravného příslušenství pohledávky na nalézací řízení (jehož se nemohl zúčastnit, neboť v něm byl formálně zastoupen justiční čekatelkou a dověděl se o rozsudku až z exekučního řízení). Jeho práva nebyla v nalézacím řízení dostatečně chráněna. Neexistují-li prostředky k nápravě rozhodnutí v rámci nalézacího řízení, je třeba připustit přezkum věcné správnosti exekučního titulu v exekučním řízení. Rovněž vytýká, že mu nebyla doručena výzva podle e. ř., exekuční titul a vyrozumění o zahájení exekuce. Povinný se s exekučním návrhem a titulem seznámil až nahlédnutím do exekučního spisu, proto rozhodnutí v exekučním řízení nemohou být v právní moci a nelze provádět exekuci. Závěrem vyjádřil nesouhlas s názorem, že exekuční návrh je ve vztahu k uvedení částky, z níž se stanoví příslušenství, dostatečně určitý. Požaduje zastavení exekuce v rozsahu smluvního úroku, případně zrušení usnesení obou soudů vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně navrhl odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. a dále část první, čl. II, bod 2. ), dále též jen „ “.

Dovolání není přípustné, protože usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč ( ). K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , či ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. , ev. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. ). Nejvyšší soud tedy dovolání odmítl ( ). Se zřetelem k tomu se již zvláště nezabýval návrhem dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. ledna 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu