Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1213/2017-147

30 Cdo 1213/2017-147

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce R. M.,zastoupeného JUDr. Hanou Kordovou Marvanovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Újezd 409/19, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti,se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2016, č. j. -129, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 7. 6. 2016, č. j. -111, Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 240 000 Kč s příslušenstvím (výrok I). Dále zamítl žalobu, aby bylo konstatováno, že průtahy v řízení vedeném pod sp. zn. ORZR-ZR-Tč-2000, , a v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. došlo k zásahu do práva žalobce na spravedlivý proces zaručený v a d (výrok II) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč (výrok III).

K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném rozsudku potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítajících výrocích I a II a ve výroku III jej změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 a čl. VII ), dále jen „ “, odmítl.

V otázce vzniku nemajetkové újmy nepředstavuje rozsudek odvolacího soudu jiné řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud zohlednil, že se žalobce v letech 2003 až 2013 nezajímal o osud jím podaného trestního oznámení, v důsledku čehož nebylo možné dovodit, že nesprávný úřední postup policejního orgánu mohl zasáhnout do osobností sféry žalobce a způsobit mu tak nemajetkovou újmu (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 9/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Námitka žalobce v tomto směru tudíž přípustnost dovolání ve smyslu nezakládá.

Žalobce neuvádí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání pro další otázky (zda bylo poskytnuto přiměřené zadostičinění, zda v dané věci nesprávný úřední postup spočíval v nepřiměřené délce řízení a zda žalobce v trestním řízení vystupoval v pozici poškozeného), které jsou v dovolání uvedeny. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání pro každý dovolací důvod vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné ( ). Pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu ani citace (části) textu ustanovení nepostačují (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Dovolání tak v části obsahující další námitky žalobce trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a Nejvyššímu soudu nezbylo, než je v uvedené části odmítnout

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně 9. 1. 2018

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu