Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5836/2017

-219

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Š. S., zastoupené JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem Praha 3, Biskupcova 1762/78, proti žalovaným 1/ B. P. a 2/ L. P., zastoupeným JUDr. Ingrid Grebíkovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Francouzská 75/4, o určení, že členství žalobkyně ve sdružení trvá, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2017, č. j. -183, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 6. 2017, č. j. -183, potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 27. 2. 2017, č. j. -158, v napadených výrocích II. III. a IV., jimiž bylo určeno, že členství žalobkyně ve sdružení nadále trvá (výrok II.), a bylo rozhodnuto o nákladech řízení a o poplatkové povinnosti; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jež žalobkyně navrhla odmítnout pro jeho vady.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 ) - dále jen „“.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Žalovaní v dovolání především popisují průběh řízení před soudem prvního stupně a uvádějí své výhrady k jeho postupu v řízení. K přípustnosti dovolání ve vztahu k nastoleným otázkám „jednoznačnosti a adresnosti poučovací povinnosti soudu“ a „prokázání naléhavého právního zájmu při žalobě na určení“, se vymezují jen tak, že se soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, aniž by ovšem uvedli, od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení těchto otázek odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Dovolání tak v této části neobsahuje náležitost vyžadovanou , kterou žalovaní včas (tj. po dobu trvání lhůty k dovolání - srov. ) neodstranili; dovolací soud proto nemohl dovolání v tomto rozsahu projednat.

Žalovaní sice ve vztahu k předestřené otázce „náležitostí ukončení činnosti sdružení podnikatelských subjektů“ uvedli, že dovolací soud tuto otázku dosud neřešil (tj. vylíčili, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání), avšak dovolání k posouzení předestřené otázky není přípustné. Další ze základních podmínek, jíž dovolatel ve smyslu identifikuje důvod přípustnosti dovolání, je totiž vymezení otázky hmotného nebo procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Tuto otázku je povinen vymezit pouze dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán. V posuzovaném případě se odvolací soud otázkou náležitostí ukončení činnosti sdružení nezabýval, na jejím řešení tudíž napadené rozhodnutí nespočívá.

Zbylé výtky žalovaných k závěru o přípustnosti dovolání nevedou; žalovaní jejich prostřednictvím namítají vady vyjmenované v větě druhé , k nimž dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání.

Žalovaní sice výslovně v dovolání ohlásili, že jím napadají všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, tedy i nákladové výroky, avšak ve vztahu k nim v dovolání nevylíčili, v čem spatřují splnění předpokladů jeho přípustnosti ( ). Dovolání tak i v této části trpí kvalifikovanou vadou, kterou žalovaní včas neodstranili.

Z výše uvedených důvodů dovolací soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrhy na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 24. ledna 2018JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu