Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5187/2017-264

25 Cdo 5187/2017-264

U S N E S E N Í

Lesy České republiky, s. p.

UNIPETROL RPA, s. r. o.

, IČO 27597075, se sídlem Litvínov - Záluží 1, zastoupena JUDr. Pavlem Švábem, advokátem se sídlem Slezská 2127/13, Praha 2,

o 622.674 Kč s příslušenstvím

, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 6. 2017, č. j. -229, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 6. 2017, č. j. -229, není přípustné.

Žalovaná spatřuje přípustnost dovolání především v řešení otázky způsobu zjištění výše škody na lesních porostech způsobené kyselými imisemi, s tím že ustálená judikatura dovolacího soudu je založena na skutkovém omylu, a má být proto přehodnocena. Dovolatelka rovněž požaduje vyřešení otázky rozdílu mezi důkazem a opěrným bodem ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. . Další námitky dovolatelky se týkají procesní úpravy řízení před soudem, výslechu zástupce žalobce v postavení svědka před odvolacím soudem, nedostatku prostoru pro vyjádření k této výpovědi a zamítnutí dalších důkazních návrhů. Dovolatelka má za to, že předložila dostatečné argumenty pro zvýšení pravděpodobnosti svého tvrzení, že základní údaje o výši škody jsou stanoveny nesprávně, a proto měl být žalobce vyzván k doplňujícímu vyjádření. Dále dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud s ohledem na nesprávnost vstupních údajů pro zpracování znaleckého posudku přijal právní názor, že posudek RNDr. Pavla Hadaše, Ph.D., není důkazem o výši škody způsobené na lesních porostech imisemi.

Dovolatelka tedy zpochybňuje použití metodiky znalce RNDr. Pavla Hadaše, Ph.D., pro určení výše škody na lesích (použití rozptylové studie a tzv. Gaussova matematického modelu výpočtu škody), jejíž vhodností se dovolací soud již opakovaně zabýval a shledal, že i přes některé nedostatky této metodiky je pro občanskoprávní řízení o náhradu škody na lesích použitelná (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. , publikovaný pod č. 46/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 19. 12. 2001, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 924). Jak již bylo opakovaně v citovaných rozhodnutích řečeno, do budoucna není vyloučeno přesnější stanovení výše náhrady, bude-li vypracována exaktnější metoda zjištění konkrétních dopadů jednotlivých původců exhalací na lesní porosty. Dovolatelka však žádnou alternativní a exaktnější metodu zjištění skutečné výše škody a jejich procentuální rozložení mezí jednotlivé producenty imisí nepředkládá. Pouze neguje vstupní údaje a bez jakékoli konkrétní argumentace zpochybňuje jejich správnost.

Dovolatelka nepředestřela dovolacímu soudu žádnou otázku hmotného či procesního práva, jíž by se měl dovolací soud v dané věci zabývat. Proces určení výše škody je součástí dokazování a zjišťování skutkového stavu, náleží proto primárně do kompetence soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího, neboť dovolací přezkum, jako mimořádný opravný prostředek, není určen pro získávání nových skutkových zjištění ani jejich revizi, ale pro přezkum otázek právních. Samotné hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , publikovaný pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Závěry uvedené v předchozím odstavci se vztahují i k dalším námitkám dovolatelky, že nebyla prokázána skutečná výše celkové škody ani podíl škody připadající na jednotlivé producenty imisí. S ohledem na to, že metodika RNDr. Hadaše je v soudní praxi uznávána, jsou pak i závěry plynoucí ze znaleckých posudků zpracovaných podle této metodiky použitelné jako důkaz. V projednávané problematice jsou soudy srozuměny s tím, že závěry o existenci a výši škody jsou částečně paušalizované, neboť v současnosti není prakticky možné evidovat škodu na jednotlivých stromech přesně. Z tohoto důvodu okresní soud uzavřel, že ve smyslu je třeba i nadále považovat metodu opírající se o rozptylovou studii a Gaussův matematický model užitou v posudku RNDr. Hadaše za plně dostačující podklad pro závěr o výši škody, a odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil. Z procesněprávního hlediska není postup soudů v rozporu s judikaturou dovolacího soudu a namítá-li dovolatelka, že skutkový stav je jiný, než byl zjištěn na základě tohoto postupu, jedná se opět o námitky proti skutkovým zjištěním, jež přípustnost dovolání nejsou způsobilé založit.

Dovolatelkou předložené právní otázky již byly dříve dovolacím soudem několikrát řešeny a na základě dovolatelkou uplatněných námitek nelze dojít k závěru, že by se od této judikatury odvolací soud v napadeném rozhodnutí odchýlil, popřípadě že jsou dány důvody pro to, aby tyto právní otázky byly dovolacím soudem nově posouzeny jinak. Uplatněné námitky nesměřují proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale napadají skutková zjištění a proces hodnocení důkazů, jež zásadně nejsou předmětem dovolacího přezkumu (srov. a ). Další námitky vytýkají vady řízení, jež nejsou samy o sobě způsobilé založit přípustnost dovolání.

Lze dodat, že problematikou náhrady škody za poškození lesních porostů imisemi se opakovaně zabýval i Ústavní soud, přičemž ve všech případech byly ústavní stížnosti podané stěžovateli proti rozhodnutí o uložení povinnosti k náhradě škody odmítnuty jako zjevně neopodstatněné (srov. např. usnesení ze dne 5. 5. 2008, sp. zn. , ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. , ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. , a ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. ).

Jak vyplývá z uvedeného, předpoklady přípustnosti dovolání podle nejsou splněny. Dovolání není přípustné ani podle Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. ledna 2018

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu