Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 109/2015

KSOS 25 INS XY

-123

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka J. V., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Danielem Grimmem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Závodní 2006/101, PSČ 700 30, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. června 2015, č. j. XY, 3 VSOL XY, takto:Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 9. června 2014, č. j. XY, schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce „v této podobě:

- příjmy konkursní podstaty 318 479,21 Kč,- odměna insolvenčního správce 54 450 Kč,- náklady za dobu konkursu 17 993,53 Kč,- částečný rozvrh 200 000 Kč, - k rozvrhu zbývá dodatečně vyplatit 45 996,56 Kč (tato částka může být navýšena o úroky za dobu od podání konečné zprávy do podání návrhu na rozvrhové usnesení).“

Vrchní soud v Olomouci k odvolání dlužníka v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí insolvenčního soudu.

Odvolací soud, vycházeje ze skutkových zjištění insolvenčního soudu, přisvědčil závěru insolvenčního soudu, že námitky dlužníka proti konečné zprávě nejsou důvodné. K jednotlivým výhradám dlužníka zpochybňujícím postup insolvenčního správce odvolací soud uzavřel, že:

1/ Prodej majetkové podstaty (spoluvlastnického podílu dlužníka k nemovitostem – pozemkům) byl realizován transparentně a v konečné zprávě je uveden správný údaj o výši výtěžku ze zpeněžení tohoto majetku. Podle zjištění insolvenčního soudu insolvenční správce nejprve spoluvlastnický podíl nabídl ostatním spoluvlastníkům za cenu dle znaleckého posudku, ti však zájem neprojevili, proto správce (neúspěšně) nabízel spoluvlastnický podíl v dražbách. Teprve následně projevil zájem jeden ze spoluvlastníků, s nímž správce uzavřel kupní smlouvu.

2/ Pohledávky za dlužnicí M. F. a za Českou televizí byly řádně vymáhány; vymožena byla částka 53 000 Kč.

3/ Insolvenční správce po právu vyloučil z majetkové podstaty tvrzenou pohledávku dlužníka vůči J. G. pro její nedobytnost [ , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )].

4/ Insolvenční správce doložil, že vyrozuměním ze dne 15. ledna 2014 informoval Českou správu sociálního zabezpečení o úhradě všech závazků dlužníka, s tím, že Česká správa sociálního zabezpečení již nemá provádět srážky z důchodu a důchod má zasílat přímo dlužníku. Pakliže tak Česká správa sociálního zabezpečení neučinila, nestalo se tak vinou insolvenčního správce.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Dovolatel Nejvyššímu soudu předkládá k řešení otázku, zda „postup insolvenčního správce, který je (…) v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, zejména pak , písm. a/ a d, který vedl (dle názoru dovolatele) k poškození dlužníka, neoprávněného zvýhodnění třetích subjektů, způsobení škody dlužníku, odůvodňuje nepřiznání nebo snížení odměny insolvenčního správce“.

Nejvyšší soud předesílá, že při úvaze, zda je (dovoláním zpochybněné) právní posouzení věci odvolacím soudem správné, vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (k tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. října 2013, sp. zn. , nebo důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2015, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 94/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzované věci napadené rozhodnutí vychází z toho, že podle skutkových zjištění soudů obou stupňů insolvenční správce v průběhu řízení nijak nepochybil, neporušil své povinnosti. Námitky dovolatele proti postupu insolvenčního správce (proti konečné zprávě) tak nebyly důvodné (tudíž ani nebyl důvod pro snížení odměny insolvenčního správce podle ).

Dovolání, jež vychází z jiného než soudy zjištěného skutkového stavu věci, nemůže být přípustné. Na řešení dovoláním předestřené otázky (zda postup, při němž insolvenční správce poškodil dlužníka a neoprávněně zvýhodnil třetí subjekty, je důvodem pro snížení odměny insolvenčního správce) napadené rozhodnutí vůbec nespočívá, neboť podle odvolacího soudu insolvenční správce v řízení své povinnosti neporušil.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (znění účinné od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2017

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu