Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 7/2016-74

MSPH 59 INS XY 159 ICm XY29 ICdo 7/2016-74

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně M. D., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Trunečkou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Moravská 1553/52, PSČ 120 00, proti žalované Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29 41 48 73, jako insolvenční správkyni dlužnice CDC-Credit and Development Company, a. s., o určení pořadí pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 159 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice CDC-Credit and Development Company, a. s., se sídlem v Praze 2, Vinohradská 22, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25 63 54 41, vedené u Městského soudu v Praze sp. zn. XY, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2015, č. j. 159 ICm XY, 103 VSPH XY ( XY), takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze k odvolání žalované rozsudkem ze dne 7. října 2015, č. j. 159 ICm XY, 103 VSPH XY ( XY), mimo jiné potvrdil rozsudek ze dne 6. ledna 2015, č. j. 159 ICm XY, jímž Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) určil, že pohledávka žalobkyně ve výši 88.519,- Kč přiznaná rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2011, č. j. 4 Cm XY, v částce 57.120,- Kč a rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2013, č. j. XY, v částce 31.399,- Kč, je pohledávkou za (majetkovou) podstatou.

Odvolací soud – cituje ustanovení a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a odkazuje na závěry formulované v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. června 2005, sp. zn. – uzavřel, že pohledávka žalobkyně za dlužnicí z titulu náhrady nákladů řízení [přiznané shora označenými rozhodnutími Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, jimiž byla mimo jiné zamítnuta žaloba původní insolvenční správkyně dlužnice (CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol.) proti M. D. o zaplacení částky 425.000,- Kč s příslušenstvím], která vznikla v době po rozhodnutí o úpadku dlužnice při (neúspěšném) vymáhání pohledávky dlužnice za žalobkyní (tj. při správě majetkové podstaty), je pohledávkou za majetkovou podstatou.

Současně neshledal opodstatněným poukaz žalované na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 30. listopadu 2011, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 54/2012“), když nejde o žádnou z pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), spatřujíc přípustnost dovolání v řešení otázky (podle jejího názoru) dosud Nejvyšším soudem nezodpovězené, týkající se „povahy pohledávky na náhradu nákladů řízení vzniklé v nalézacím řízení proti insolvenčnímu správci za účinnosti “.

Dovolatelka s poukazem na důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 14/2011“), a s akcentem na důvody R 54/2012 (na rozdíl od soudů nižších stupňů) dovozuje, že pohledávka žalobkyně je pohledávkou, jejíž „uspokojení je prostřednictvím insolvenčního řízení vyloučeno“.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že se žaloba zamítá.

Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné, resp. nedůvodné.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání žalované, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud jako nepřípustné odmítl podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, odpovídá závěrům, které Nejvyšší soud formuloval (byť při výkladu , o konkursu a vyrovnání) v usnesení sp. zn. , v němž přitakal závěrům obsaženým v usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. listopadu 2003, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 2/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a k nimž se v poměrech přihlásil v důvodech usnesení ze dne 7. září 2017, sp. zn. , podle kterých vzešla-li (mimo jiné) ze sporů, kterých se účastní místo dlužníka insolvenční správce (rozuměj ze sporů, v nichž insolvenční správce „vymáhá“ pohledávky dlužníka za třetími osobami) pohledávka proti insolvenčnímu správci z titulu náhrady nákladů řízení, jde o pohledávku za majetkovou podstatou.

Současně je zjevné, že taková pohledávka není pohledávkou, která by byla vyloučena z uspokojení v insolvenčním řízení, ve smyslu závěrů obsažených v R 54/2012, respektive v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2017, sen. zn. .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , když ve sporu o pravost, výše nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci; o případ předvídaný ustanovením evidentně nejde.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. prosince 2017

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu