Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 34/2020

KSOS 25 INS 4546/2009                                                                                                                                                                                                  46 ICm 2427/2017 29 ICdo 34/2020-153

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce AUTOMONT CSW, spol. s r. o., se sídlem v Ostravě, Horní 3023/122, PSČ 700 30, identifikační číslo osoby 41034511, zastoupeného Mgr. Petrou Faldynovou, advokátkou, se sídlem v Lichnově 549, PSČ 742 45, proti žalovanému FOLTAN a spol., veřejné obchodní společnosti, se sídlem v Opavě, Ostrožná 233/40, PSČ 746 01, identifikační číslo osoby 25865111, jako insolvenčnímu správci dlužníka TROPPAU INVEST LEASING, spol. s r. o., zastoupenému Mgr. Ing. Ondřejem Dlouhým, advokátem, se sídlem v Brně, Bašty 413/2, PSČ 602 00, o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka TROPPAU INVEST LEASING, spol. s r. o., se sídlem v Opavě, Těšínská 2759/30, Předměstí, PSČ 746 01, identifikační číslo osoby 62362887, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. listopadu 2019, č. j. 46 ICm 2427/2017, -119 ( ), t a k t o:

I.   Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. listopadu 2019, č. j. 46 ICm 2427/2017, -119 ( ), se mění t a k t o:1/ Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. dubna 2019, č. j. -87, se mění tak, že se určuje, že pohledávka ve výši 124.225 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané žalobci k tíži dlužníka rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 18. listopadu 2015, č. j. -339, a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2016, č. j. -396, je pohledávkou za majetkovou podstatou dlužníka. 2/ Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

1. Rozsudkem ze dne 5. dubna 2019, č. j. -87, Krajský soud v Ostravě (dále též jen „insolvenční soud“):

[1] Zamítl žalobu, kterou se žalobce (AUTOMONT CSW, spol. s r. o.) domáhal vůči žalovanému (FOLTAN a spol., veřejné obchodní společnosti, jako insolvenčnímu správci dlužníka TROPPAU INVEST LEASING, spol. s r. o.) určení, že má za dlužníkem pohledávku za majetkovou podstatou v celkové výši 124.225 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznaných rozsudkem Okresního soudu v Opavě (dále jen „okresní soud“) ze dne 18. listopadu 2015, č. j. -339, a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2016, č. j. -396 (bod I. výroku).

[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 3.466,20 Kč (bod II. výroku).

2. Šlo o druhé rozhodnutí insolvenčního soudu ve věci samé, když jeho první (vyhovující) rozsudek ze dne 10. ledna 2018, č. j. -25, zrušil k odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 11. září 2018, č. j. 46 ICm 2427/2017, -60 ( ), a věc vrátil k dalšímu řízení.

3. Insolvenční soud – deklaruje vázanost právním názorem odvolacího soudu – dospěl po provedeném dokazování k závěru, že předmětná pohledávka není pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) [nepatří do taxativního výčtu pohledávek obsaženého v tomto ustanovení], a vznikla až v době, kdy již uplynula propadná přihlašovací lhůta.

4. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 5. listopadu 2019, č. j. 46 ICm 2427/2017, -119 ( ):

[1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).

[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1.692,19 Kč (druhý výrok).

5. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení a ze závěrů formulovaných v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2011, sp. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč. [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu] – přitakal závěru insolvenčního soudu, výslovně zdůrazňuje, že nejde o pohledávku za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení .

6. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky, zda předmětná pohledávka je pohledávkou za majetkovou podstatou dlužníka.

7. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v ) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil v tom duchu, že žalobě vyhoví, případně rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

8. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje ve prospěch závěru, že jeho pohledávka z titulu náhrady nákladů řízení patří mezi pohledávky za majetkovou podstatou dlužníka, neboť vzešla ze soudního řízení, v němž dlužník spravoval majetkovou podstatu (v době zahájení řízení nebyl dosud ustanoven insolvenční správce).

9. Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout pro nevymezení jeho přípustnosti, případně zamítnout, maje za to, že odvolací soud o věci rozhodl v souladu s ustálenou judikaturou.

10. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

11. Dovolání je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle , vypočtených v , a napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dovolacím soudem neřešené právní otázky.

12. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

13. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

14. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází. Pro právní posouzení věci jsou rozhodná následující skutková zjištění (z nichž vyšly oba soudy):

[1] Dlužník (jako žalobce) se žalobou podanou u okresního soudu 25. února 2010 domáhal po žalobci (jako žalovaném) vydání myčky a zaplacení částky 436.879 Kč s příslušenstvím.

[2] Usnesením ze dne 3. prosince 2013, č. j. -102, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem dlužníka ustanovil žalovaného.

[3] Rozsudkem ze dne 18. listopadu 2015, č. j. -339, okresní soud (poté, co žalobě vyhověl jen zčásti) uložil dlužníku zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 110.724 Kč.

[4] K odvolání dlužníka i žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. září 2016, č. j. -396 (poté, co potvrdil rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu) uložil dlužníku zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 13.501 Kč.

[5] Usnesením ze dne 16. prosince 2016, č. j. -68, prohlásil insolvenční soud konkurs na majetek dlužníka.

[6] Žalobce uplatnil pohledávku z titulu náhrady nákladů řízení (vzniklou po rozhodnutí o úpadku) vůči žalovanému a v souladu s výzvou insolvenčního soudu následně včas podal žalobu o určení pořadí pohledávky.  

15. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení :

§ 40a

Na základě rozhodnutí a jiných exekučních titulů vzniklých v průběhu insolvenčního řízení proti insolvenčnímu správci pro pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty, nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce; to neplatí, jde-li o pořádková opatření uložená insolvenčnímu správci v souvislosti s takovými řízeními, a o rozhodnutí, jimiž bylo insolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila.

§ 168Pohledávky za majetkovou podstatou

(…)

(2) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou

(…)

b/ náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka,

 (…)

(3) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

§ 229

(1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich.

(…)

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními

a/ dlužník v době do rozhodnutí o úpadku,

b/ dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku,

c/ insolvenční správce v době od prohlášení konkursu,

(…)

§ 230

(1) Správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby

(…)  

d/ byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů.

(…)  

16. V citované podobě, pro věc rozhodné, platila ustanovení , a již v době zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka (17. července 2009), a později nedoznala změn. Ustanovení a platí v citované podobě s účinností od 1. ledna 2014, po novele provedené , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, a , o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Označenou novelou bylo vloženo do ustanovení (jako nové) výše citované písmeno b/ a dosavadní písmena b/ až d/ byla označena jako písmena c/ až e/. Ze zvláštní části důvodové zprávy k vládnímu návrhu pozdějšího [K bodům 126 až 130 ( a )], který projednávala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém 6. volebním období (2010-2013) jako tisk č. 929/0, se nicméně podává, že tímto způsobem zákonodárce postavil najisto jen to, co soudní praxe pro dobu před 1. lednem 2014 dovozovala výkladem.

17. Otázkou, zda pohledávka z titulu náhrady nákladů řízení pravomocně přiznaná oprávněné osobě až po rozhodnutí o úpadku dlužníka náleží (může náležet) mezi pohledávky za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení , se Nejvyšší soud již zabýval (řešil ji) ve věci, v níž pohledávka z titulu náhrady nákladů řízení vzešla ze sporu zahájeného za účelem vymáhání pohledávky insolvenčního dlužníka insolvenčním správcem jeho majetkové podstaty proti osobě (domnělému dlužníku insolvenčního dlužníka), které byla náhrada nákladů řízení posléze přiznána. V usnesení ze dne 21. prosince 2017, sen. zn. , Nejvyšší soud na dané téma uzavřel (dovolávaje se judikatorních závěrů přijatých na obdobné téma k výkladu , o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007), že vzešla-li taková pohledávka (mimo jiné) ze sporů, v nichž insolvenční správce „vymáhá“ pohledávky dlužníka za třetími osobami, jde o pohledávku za majetkovou podstatou.

18. Insolvenční správce vystupuje v insolvenčním řízení jako zvláštní procesní subjekt ( ), který je v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka, jehož úpadek byl řešen konkursem ( , odst. 2 písm. a/ ), ve vztahu k majetkové podstatě dlužníka osobou s dispozičními oprávněními ( , ). Zjednodušeně řečeno je správcem cizího majetku, konkrétně správcem majetku dlužníka nebo majetku ve vlastnictví jiných osob, na který se po dobu trvání účinků insolvenčního řízení pohlíží jako na dlužníkův majetek (srov.  např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 16/2018 Sb. rozh. obč.) Tam, kde na insolvenčního správce přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou (jako je tomu při řešení úpadku dlužníka konkursem), jedná insolvenční správce svým jménem na účet dlužníka ( ), přičemž k takovým jednáním patří i jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka ( ) [srov.  např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2018, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč. (dále jen „R 72/2019“)].

19. Jelikož správou majetkové podstaty se rozumí též činnost směřující k vymožení pohledávky dlužníka za jeho dlužníkem ( ), jsou náklady vzniklé insolvenčnímu správci v soudním sporu, který o takové pohledávce vede, po rozhodnutí o úpadku dlužníka náklady spojenými se správou majetkové podstaty dlužníka ( ), včetně těch nákladů, k jejichž náhradě účastníku řízení jej soud zavázal výrokem rozhodnutí o nákladech řízení ve smyslu ustanovení a násl. [za současného předpokladu, že nešlo o rozhodnutí, jímž bylo insolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila (srov. část věty za středníkem a opět i R 72/2019)].

20. Ustanovení pak pro účely pojmenování těch nákladů, jež ve spojení s ustanovením lze považovat za náklady spojené se správou majetkové podstaty dlužníka, nerozlišuje mezi tím, zda vznikly činností insolvenčního správce nebo činností dlužníka; podstatné je, že vznikly činností osoby, která je (v rozhodné době byla) ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními ( ).

21. Jinak řečeno, nejde-li o některý z případů uvedených v části věty za středníkem , je pohledávka vzniklá po rozhodnutí o úpadku dlužníka ve sporu, v němž osoba, která je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními ( ), vymáhá pohledávku dlužníka za jeho dlužníkem, tím, že soud tuto osobu zaváže k náhradě nákladů řízení, pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení .

22. Právní posouzení věci soudy nižších stupňů tudíž není správné.

23. Jelikož dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud aniž nařizoval jednání ( věta první ), v souladu s změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že určil, že předmětná pohledávka je pohledávkou za majetkovou podstatou dlužníka.

24. Současně Nejvyšší soud (nově) rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (v intencích a 2 a ), když procesně úspěšný žalobce právo na náhradu těchto nákladů nemá vzhledem k ustanovení .

25. Výrok o nákladech dovolacího řízení je rovněž odůvodněn tím, že procesně úspěšný žalobce právo na náhradu těchto nákladů nemá vzhledem k ustanovení .

P o u č e n í: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku;  účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. února 2021

                                                                                                                                                                                         JUDr. Zdeněk Krčmář

                                                                                                                                                                                                   předseda senátu