Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5383/2017-262

33 Cdo 5383/2017-262

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce M. N., zastoupeného JUDr. Petrem Zajícem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí, Kadlčákova 1507, proti žalované P. K. H., zastoupené Mgr. Ondřejem Lukášem Machalou, LL.M., MBA, advokátem se sídlem v Praze 4, Na dědinách 733/22, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované O. K., o zaplacení 398.437,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2017, č. j. -238, ve znění opravného usnesení ze dne 31. 5. 2017, č. j. -243, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Havlíčkově Brodě usnesením ze dne 24. 11. 2016, č. j. -217, určil, že vstup O. K., do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované není přípustný.

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 4. 2017, č. j. -238, ve znění opravného usnesení ze dne 31. 5. 2017, č. j. -243, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že vstup O. K., do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované je přípustný.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “), přípustné.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné a že by „mělo být dovolacím soudem potvrzeno“.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil o ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ).

Dovolání žalobce shora uvedený postulát nesplňuje. Přípustnost dovolání vymezil žalobce částečnou citací („napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, popř. je v rozhodovací praxi rozhodována rozdílně“), aniž by přitom otázku hmotného nebo procesního práva předkládanou k dovolacímu přezkumu specifikoval. Ani z obsahu dovolání ( ) nelze dovodit jakou právní otázku, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, má žalobce na mysli, jaká konkrétní otázka je podle jeho názoru dovolacím soudem rozhodována rozdílně, případně v kterých jeho rozhodnutích. Zmiňuje-li v dovolání usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. , jímž (spolu s odkazy na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. a ) podpořil napadené rozhodnutí odvolací soud, činí tak pouze proto, aby ho konfrontoval se závěry dovozenými v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. . Pouhým porovnáváním rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu není přípustnost dovolání v intencích ustanovení řádně vylíčena a nadto nelze přehlédnout, že jedno se zabývá vedlejším účastenstvím podle a druhé nástupnictvím podle

Absence údaje o tom, v čem podle dovolatele spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání, zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.

Pouze pro úplnost dovolací soud připomíná, že odvolací soud založil své rozhodnutí na ustálené judikatuře jak Nejvyššího soudu reprezentované zmiňovaným usnesením ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. , tak Ústavního soudu (srov. nález ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 187/2004, nebo nález ze dne 5. 8. 2009, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 179/2009), od které není důvod se odchylovat. Snaha učinit podmínkou pro posuzování vstupu vedlejšího účastníka do řízení podle zjišťování a hodnocení pohnutek a účelovosti návrhu na vstup do řízení namísto posouzení právního zájmu vedlejšího účastníka na výsledku sporu, z hlediska výkladu a aplikace neobstojí.

Odkazy žalobce na jeho dřívější podání jsou bezpředmětné (§ 241a odst. 4 o. s. ř).

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle věty první odmítl.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. prosince 2017

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu