Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4921/2017-416

32 Cdo 4921/2017-416

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobce Zemědělského družstva Třemošná, se sídlem v Třemošné, Brožíkova 862, PSČ 330 11, zastoupeného Mgr. Janem Hrazdirou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na příkopě 583/15, PSČ 110 00, proti žalovanému V. R, zastoupenému JUDr. Markem Görgesem, advokátem, se sídlem v Plzni, Žižkova 1737/52, PSČ 301 00, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného Generali Pojišťovna a. s., se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Bělehradská 299/132, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 61859869, zastoupeného JUDr. Alanem Korbelem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 736/17, PSČ 110 00, o zaplacení částky 9 334 157,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2017, č. j. -351, takto: Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2017, č. j. -351, se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Soud prvního stupně rozhodl v rozsudku ze dne 18. 7. 2016, č. j. -310, tak, že zamítl žalobu na zaplacení částky 9 334 157,10 Kč (výrok I) a uložil žalobci zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému částku 843 811 Kč (výrok II) a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného částku 626 399,80 Kč (výrok III).

Odvolací soud napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a uložil žalobci zaplatit na náhradu nákladů odvolacího řízení žalovanému částku 113 493,16 Kč (druhý výrok) a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného částku 111 223,20 Kč (třetí výrok).

Dovolatel napadl rozsudek odvolacího soudu výslovně v celém jeho rozsahu, a to, jak uvádí, do výroku I. jako do výroku, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, a do výroku II. a III. jako do výroků akcesorických.

K tomu je třeba poznamenat, že rozsudek odvolacího soudu v prvním výroku není jen rozhodnutím o věci samé, neboť jim byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen též ve výroku o nákladech řízení.

Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. (dostupném, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, na http://www.nsoud.cz), ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. , že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu , patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.

V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatele, k níž by mělo dojít zaplacením náhrady nákladů řízení přisouzené žalovaným, nepodává.

Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). Dovolatel v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí. Jeho majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu pak nevyplývají ani z obsahu spisu; z něho je naopak zřejmé, že dovolatel byl schopen v průběhu řízení uhradit soudní poplatky za žalobu, odvolání i dovolání v souhrnné částce srovnatelné s výší náhrady nákladů řízení, kterou je povinen zaplatit podle napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud proto žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 15. 1. 2018

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu