Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 121/2015

KSPL 27 INS XY

-113

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka E. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Fílou, advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Závodní 391/96, PSČ 360 06, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. XY, o způsobu řešení úpadku, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. července 2015, č. j. XY, 1 VSPH XY, takto:

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 21. ledna 2015, č. j. XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod I. výroku) a určil, že konkurs bude projednán jako nepatrný (bod II. výroku).

Insolvenční soud vyšel při rozhodování o způsobu řešení dlužníkova úpadku z toho, že:

1/ Usnesením ze dne 23. srpna 2011, č. j. XY, zjistil úpadek dlužníka.

2/ S insolvenčním návrhem podaným dlužníkem nebyl spojen návrh na povolení oddlužení.

Na tomto základě insolvenční soud – cituje ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – uzavřel, že s ohledem na výše uvedené „nezbylo“ než prohlásit konkurs na majetek dlužníka, neboť jiné řešení jeho úpadku nepřichází v úvahu.

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání dlužníka usnesení insolvenčního soudu o prohlášení konkursu potvrdil.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že v dané věci je jediným možným způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs. Přitom zdůraznil, že nepodal-li dlužník návrh na povolení oddlužení současně s insolvenčním návrhem, později – jak plyne z ustanovení – tak již učinit nemůže. Z tohoto důvodu také nebylo nutné dlužníka vyzývat k doplnění jeho návrhu, popř. nařizovat za účelem volby řešení úpadku jednání.

Úpadek dlužníka pak v poměrech dané věci nelze řešit ani reorganizací, neboť dlužník není podnikatelem ( ).

Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovolatelem zpochybněno, je souladné s jednoznačnou dikcí ustanovení a věty první a odpovídá rovněž ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž:

1/ Opravný prostředek směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu o prohlášení konkursu na majetek dlužníka může uspět jen tehdy, jsou-li jeho prostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závěr, že dlužníkův úpadek nelze řešit některým ze sanačních způsobů (reorganizací či oddlužením), případně závěr, že namísto přijetí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu ) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku ( ). K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2012, sen. zn. .

2/ Závěr, že oddlužení jako sanační forma řešení úpadku dlužníka je vyloučeno, je možno přijmout především tehdy, nepodá-li dlužník, jako jediná k tomu oprávněná osoba, návrh na povolení oddlužení v době stanovené , konkrétně ve lhůtách vymezených ustanovením (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2012, sen. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2013, pod číslem 98, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 61/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

3/ Ustanovení ukládá insolvenčnímu soudu povinnost poučit dlužníka o možnosti podat návrh na povolení oddlužení jen v případě, že insolvenční návrh podá jiná osoba než dlužník. Smysl takového poučení tkví v tom, aby dlužník, jenž splňuje zákonné předpoklady tohoto sanačního způsobu řešení svého úpadku, měl možnost uplatnit jej i tehdy, je-li insolvenční řízení zahájeno insolvenčním návrhem věřitele (srov. již zmiňovaná usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. a sen. zn. , popř. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2016, sen. zn. ).

Na uvedených závěrech nemá Nejvyšší soud důvod cokoliv měnit ani v nyní projednávané věci.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (znění účinné od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. listopadu 2017

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu