Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3679/2017-206

20 Cdo 3679/2017-206

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného Moravského Peněžního u - spořitelní družstvo, se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 1375/19, identifikační číslo osoby 25307835, zastoupeného JUDr. Jiřím Vodou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 85/104, proti povinné Rudel s. r. o., se sídlem v Praze 1, Štěpánská 629/59, identifikační číslo osoby 27699935, zastoupené JUDr. Janem Šafrou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1082/8, pro 74 687 690,71 Kč s příslušenstvím a pro smluvní pokutu 30 257 501,81 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2016, č. j. -150, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 5. 2. 2016, č. j. -100, zamítl návrh povinné ze dne 3. 7. 2015 na zastavení exekuce doplněný dne 16. 7. 2015. Dospěl na základě čestného prohlášení notáře JUDr. Petra Skopala, který sepsal notářský zápis, jenž je exekučním titulem, že jednatel povinné společnosti R. B. s notářem komunikoval česky, z jeho projevu bylo patrno, že češtinu ovládá, že si notářský zápis přečetl a schválil jej. Český jazyk používá běžně i v úředním styku, proto nebylo třeba k sepisu notářského zápisu přizvat tlumočníka.

Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že exekuci zastavil (výrok I.), oprávněnému uložil zaplatit povinné na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 157 723,50 Kč do tří dnů od právní moci k rukám advokáta JUDr. Jana Šafry (výrok II.) a dále zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Igoru Ivankovi na náhradu nákladů exekuce 7 865 Kč, a to v téže lhůtě (výrok III.). Dospěl k závěru, že nepřítomnost tlumočníka ve smyslu , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), nebylo lze zhojit tím, že by obsah všech projevů vůle o tom, co má být pojato do notářského zápisu, byl přetlumočen notářem, popř. zaměstnancem notářské kanceláře, neboť podle vyjádření příslušného notáře v rozhodném období on ani jiný jeho zaměstnanec italský jazyk neovládal. Pokud v době sepisu notářského zápisu bylo zjevné, že za povinnou se ho účastní osoba, u níž bylo namístě pochybovat o její náležité znalosti českého jazyka, pak absentuje-li v notářském zápisu prohlášení, že jednatelem povinné byla výslovně deklarována znalost českého jazyka, nelze než dospět k závěru, že notářský zápis je neplatným exekučním titulem ve smyslu , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů; proto je dán důvod k zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “

Oprávněný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pokud jde o přípustnost dovolání, odkázal na a v té souvislosti na nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. , podle něhož je možné formulovat důvody přípustnosti dovolání i alternativně. Odvolacímu soudu vytýká, že odůvodnění jeho rozhodnutí je nepřesvědčivé pro svůj stručný obsah. Z odůvodnění nevyplývá, že by odvolací soud vůbec prováděl dokazování. Poukázal na to, že soud prvního stupně přečetl k důkazu vyjádření notáře ze dne 20. 8. 2016, nikoliv ze dne 16. 11. 2015, na které odkázal odvolací soud. Současně není zřejmé, z čeho odvolací soud dovodil, že u pana B. bylo namístě pochybovat o jeho neznalosti českého jazyka. Zjištění odvolacího soudu je v příkrém rozporu se zjištěním soudu prvního stupně, který dovodil, že pan B. český jazyk ovládá. Jestliže odvolací soud nesprávně zjistil skutkový stav, nemohl věc správně posoudit ani právně. Uvedl, že notářského řádu se použije jen v případě, že účastník český jazyk neovládá. V případě notářského zápisu není třeba prokazovat znalost českého jazyka, ale naopak jeho neznalost. Oprávněný rovněž vytýká odvolacímu soudu, že se ve smyslu nemohl vyjádřit k vyjádření notáře ze dne 16. 11. 2015. Poukázal na konstantní judikaturu, podle níž ani případné dílčí nedostatky notářských zápisů nemají vliv na jejich platnost a účinnost. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil a usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Povinná ve vyjádření k dovolání navrhla dovolání odmítnout s tím, že oprávněný nevymezil přípustnost dovolání, přičemž uvedla, že ústavní nález, na který oprávněný odkazuje, se týká odlišného vymezení přípustnosti dovolání. Pokud jde o datum vyjádření notáře JUDr. Petra Skopala, dodala, že se jedná o chybu v psaní, které se dopustil odvolací soud. V souvislosti s (ne)přibráním tlumočníka uvedla, že pokud notářský zápis neobsahuje prohlášení o znalosti českého jazyka účastníkem či svědkem, je postižen vadou, v jejímž důsledku je neplatný, a tudíž je neplatný i notářský zápis jako exekuční titul. Současně uvedla, že notářský zápis je veřejnou u pouze tehdy, splňuje-li náležitosti pro něj v notářském řádu stanovené. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, popř. zamítl.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud v rámci své rozhodovací činnosti mnohokrát zdůraznil, že dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v považuje za splněné a kterou konkrétní otázku hmotného či procesního práva k dovolacímu přezkumu předkládá [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); k účelu vymezení předpokladů přípustnosti dále též např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. ].

Ani nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. , na něhož oprávněný odkazuje, nezpochybňuje povinnost dovolatele přípustnost dovolání vymezit (dospívá k závěru, že dovolatelka vymezila dva ze zákonných předpokladů dovolání – viz bod 25). V projednávané věci však oprávněný vůbec nevymezil otázku, která by měla být dovolacím soudem v rámci přípustnosti řešena, a nedostál tak zmíněné obligatorní náležitosti dovolání.

Nejvyšší soud nad rámec uvedeného připomíná, že dovolání lze podat pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ). Nesprávně zjištěný skutkový stav, který oprávněný odvolacímu soudu vytýká v souvislosti s hodnocením znalosti českého jazyka jednatele povinné, není přípustným dovolacím důvodem.

Protože dovolání má vady, které nebyly v době trvání lhůty k dovolání odstraněny, a nelze pro ně v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a Protože povinná měla ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, jež sestávají z odměny za jeden úkon právní služby advokáta (sepis vyjádření k dovolání) ve výši 43 150 Kč [ , , , , , odst. 2 písm. e) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ( a 3 advokátního tarifu) a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést, ve výši 9 124,50 Kč ( ), celkem tedy 52 574,50 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. listopadu 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu