Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 4959/2017-97

27 Cdo 4959/2017-97

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně AUTO DESIGN VAŇKÁT, s. r. o., se sídlem v Polepech 227, PSČ 280 02, identifikační číslo osoby 25058371, proti žalované KOMA Consulting, s. r. o., se sídlem v Praze 9, Dohalická 949, PSČ 190 14, identifikační číslo osoby 26504081, zastoupené JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Šaldova 466/34, PSČ 186 00, o zaplacení 224.326,18 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2017, č. j. -73, takto:Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

K odvolání žalované Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že v řízení bude pokračováno s procesními nástupci dosavadní žalobkyně, kterými jsou společnosti Louda Auto a. s., identifikační číslo osoby 46358714, a LOUDA REALITY a. s., identifikační číslo osoby 02144972.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako subjektivně nepřípustné.

Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází - ve smyslu , a - posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.

Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročníku 2000, pod číslem 7, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 30. června 2004, sp. zn. , či důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež jsou veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na webových stránkách tohoto soudu; www.nsoud.cz).

Dovoláním napadené rozhodnutí, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o procesních nástupcích žalobkyně, však nepůsobí újmu na právech dovolatelky a neukládá jí žádné povinnosti. Odvolací soud o právech či povinnostech žalované nerozhodoval, rozhodnutí se netýkalo ani jejího procesního postavení, neboť bylo posuzováno pouze to, kdo je právním nástupcem dosavadní žalobkyně. V takovém případě se nevyžaduje - na rozdíl od záměny účastníků ve smyslu - ani souhlas žalované a nedochází ani k žádnému dalšímu prodloužení soudního řízení, neboť procesní nástupci na straně žalobkyně jsou povinni přijmout stav řízení, jaký tu je v době jejich nástupu do řízení ( ). Postavení žalované se tak tímto rozhodnutím z procesně právního hlediska nezmění (srov. v poměrech předchozí právní úpravy přiměřeně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2007, sp. zn. ).

Žalované ostatně nesvědčí žádný argument, jímž by mohla nástupnictví v řízení čelit. V případech, kdy původní žalobce po zahájení řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení ( ), nastává situace předvídaná a povinností soudu je posoudit, zda v řízení může pokračovat, a pokud ano, rozhodnout o tom, s kým bude v řízení pokračováno. K objasnění otázky, kdo je procesním nástupcem zaniklého účastníka ohledně práv a povinností, o něž v řízení jde, soud provede, a to z úřední povinnosti, potřebná šetření; protože jde o postup soudu v řízení (a nikoli o dokazování o skutkovém stavu věci), soud přitom není vázán případnými návrhy účastníků o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, ani navrhovanými prostředky ke zjištění tohoto procesního nástupce (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 725; viz shodně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2004, sp. zn. ).

Skutečnost, že povaha věci (řízení o zaplacení 224.326,18 Kč s příslušenstvím) umožňuje v řízení pokračovat s právními nástupci žalobkyně, plyne přímo ze znění , o přeměnách obchodních společností a družstev. Podle a tohoto zákona přechází majetek (tedy i pohledávky) rozdělením zaniklé společnosti na nástupnické společnosti.

Námitky vznesené dovolatelkou (neexistence žalobou uplatněné pohledávky, resp. nemožnost jejího přechodu na procesní nástupce původní žalobkyně) mohou být posuzovány jedině při rozhodování o věci samé.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. listopadu 2017

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu