Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 103/2017

XY

-113

U S N E S E N Í

JISTUZA, výrobně-obchodní družstvo

, se sídlem ve Studené, Tyršova 79, PSČ 378 56, identifikační číslo osoby 60826711, zastoupeného JUDr. Antonínem Tunklem, advokátem, se sídlem v Dačicích, Komenského 6, PSČ 380 01, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu věřitelů

1/ AGRODOS s. r. o.

, se sídlem ve Studené, Domašín 1, PSČ 378 53, identifikační číslo osoby 48201707,

2/ M. P.

, narozené XY, bytem XY, a

3/ M. Š

., narozené XY, bytem XY, všech zastoupených JUDr. Ing. Andrejem Štaňkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 3, Vinohradská 89/90, PSČ 130 00, o dovolání prvního insolvenčního navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. října 2016, č. j. XY, 4 VSPH XY, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. První insolvenční navrhovatel je povinen zaplatit dlužníku na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce dlužníka.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 20. května 2016, č. j. XY, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) zamítl insolvenční návrh věřitelů 1/ AGRODOS s. r. o., 2/ M. P. a 3/ M. Š. (bod I. výroku), zastavil insolvenční řízení o „insolvenčním návrhu dlužníka“ (bod II. výroku) a uložil insolvenčním navrhovatelům nahradit dlužníku společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 17 556 Kč (bod III. výroku).

Insolvenční soud vyšel z toho, že:

1/ Dlužník vzal vlastní insolvenční návrh zpět.

2/ Pohledávka prvního insolvenčního navrhovatele z titulu nezaplacení kupní ceny za dodávku zboží zanikla splněním. Jeho další pohledávka z titulu úplaty za postoupení pohledávky ve výši 112 807 Kč je dílem promlčená, dílem zanikla započtením a dílem plněním.

3/ Pohledávky druhé insolvenční navrhovatelky ve výši 57 544 Kč a třetí insolvenční navrhovatelky ve výši 78 953 Kč jsou osvědčeny.

4/ Dlužník nemá žádné další věřitele s pohledávkou po splatnosti.

5/ Dlužník disponuje finančními prostředky na bankovním účtu ve výši 768 554 Kč.

Na základě výše uvedených okolností, vycházeje dále ze seznamů závazků a majetku předložených dlužníkem podle , o úpadku a způsobech jeho řešení (), insolvenční soud uzavřel, že dlužník není předlužen ve smyslu a je schopen své splatné závazky plnit, tudíž není ani v platební neschopnosti podle .

K odvolání všech insolvenčních navrhovatelů Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí insolvenčního soudu potvrdil v bodě I. výroku, změnil v bodě III. výroku tak, že výše náhrady nákladů řízení činí částku 29 171,89 Kč (první výrok) a uložil insolvenčním navrhovatelům nahradit dlužníku společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení částku 19 838 Kč (druhý výrok).

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu v tom, že pohledávky druhé a třetí insolvenční navrhovatelky ve výši 57 544 Kč a 78 953 Kč byly osvědčeny. Dále vyšel z toho, že je dána domněnka platební neschopnosti podle , neboť dlužníkem předložené seznamy nesplňují náležitosti uvedené v . Dlužník však prokázal, že má dostatek reálně zpeněžitelného majetku k úhradě tvrzených splatných pohledávek navrhovatelů (a to i prvního insolvenčního navrhovatele), neboť vykazuje aktiva v celkové výši 84 mil. Kč.

Proti usnesení odvolacího soudu podal první insolvenční navrhovatel dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“), jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v posouzení výkladu dovoláním předestřených otázek souladné s níže uvedenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Výkladem se Nejvyšší soud zabýval již v usnesení ze dne 26. října 2010, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 51/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž uzavřel, že nevyvrátí-li dlužník v průběhu insolvenčního řízení o insolvenčním návrhu věřitele některou z domněnek uvedených v , je tím ve smyslu osvědčena dlužníkova neschopnost platit své splatné závazky.

K tomu Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. března 2012, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, doplnil, že to, že je dána (v insolvenčním řízení osvědčena nebo prokázána) některá ze skutkových podstat popsaných v , zakládající vyvratitelnou domněnku dlužníkovy neschopnosti platit své splatné závazky, vede jen k tomu, že na dlužníka (po dobu, po kterou domněnka trvá) přechází povinnost tvrzení a důkazní povinnost ohledně skutečnosti, že k úhradě svých splatných závazků schopen je. Dlužník vyvrátí domněnku své platební neschopnosti ve smyslu , jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené (doložené).

V tomto rozhodnutí (také s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2012, sp. zn. , jehož závěry měl za použitelné i pro insolvenční řízení), uzavřel, že věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), nemůže uspět s insolvenčním návrhem. Insolvenční řízení není dalším (vedle vykonávacího či exekučního řízení) řízením určeným primárně k prosazení individuálního nároku věřitele nebo věřitelů dlužníka, nýbrž (v intencích ) slouží k řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.

Jestliže tedy odvolací soud v posuzované věci uzavřel, že dlužník není v úpadku, neboť osvědčené závazky dlužníka jsou ve výši 136 497 Kč (součet výše osvědčených pohledávek druhé a třetí insolvenční navrhovatelky) a reálně zpeněžitelný majetek činí 84 mil. Kč a postačuje k úhradě splatných pohledávek věřitelů (včetně tvrzené pohledávky dovolatele ve výši 12 500 Kč), i pohledávek dosud nesplatných, je jeho závěr v souladu s ustálenou judikaturou.

Tvrdí-li dovolatel, že zpráva auditora neprokazuje schopnost dlužníka uhradit své závazky, pak přehlíží, že závazky (na které poukazuje), v době rozhodování odvolacího soudu nebyly splatné (a nejsou tak způsobilé osvědčit úpadek ve formě platební neschopnosti) a ve svém souhrnu (dle tvrzení dovolatele celkem ve výši 39 mil. Kč) ani nepřevyšují hodnotu majetku dlužníka, který dle odvolacího soudu činí 84 mil. Kč (nejsou způsobilé osvědčit ani úpadek ve formě předlužení).

Na závěru odvolacího soudu pak nemůže nic změnit ani námitka, že dovolatel osvědčil svou pohledávku za dlužníkem (odvolací soud při posuzování schopnosti dlužníka hradit splatné závazky přihlédl i k této neosvědčené pohledávce), ani námitka, že předložené seznamy podle neodpovídají požadavkům stanoveným zákonem (tuto okolnost odvolací soud zohlednil tak, že z ní dovozoval vyvratitelnou domněnku úpadku podle ), ani okolnost, že dlužník původně podal vlastní insolvenční návrh (tento návrh vzal následně zpět a nelze tak z něj vycházet).

K míře dokazování podle Nejvyšší soud plně odkazuje na závěry uvedené v jeho usnesení ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V uvedeném rozhodnutí mimo jiné uvedl, že povinnost insolvenčního soudu provést (jde-li o insolvenční návrh věřitele) i jiné (než účastníky navržené) důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku ( ), se samozřejmě pojí jen se situací, kdy potřeba provedení takových důkazů vyšla v insolvenčním řízení najevo (tímto ustanovením se nicméně nenahrazuje povinnost tvrzení, daná procesní aktivitou účastníků insolvenčního řízení, když není povinností insolvenčního soudu pátrat po skutečnostech, které mají /mohou/ být dokazovány).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn věty první, a Dovolání prvního insolvenčního navrhovatele bylo odmítnuto a dlužníku tak vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci, vzhledem k zastoupení dlužníka advokátem, sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání z 16. února 2017) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, která podle bodu 5. této vyhlášky činí 3 100 Kč. Spolu s režijním paušálem za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu) a s připočtení náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč jde o částku 4 114 Kč, kterou je první insolvenční navrhovatel povinen zaplatit dlužníku k rukám jeho advokáta ( ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 31. října 2017

Mgr. Milan P o l á š e k

předseda senátu