Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1977/2017-425

27 Cdo 1977/2017-425

U S N E S E N Í

a) V. Š.,

b) J. L.

,

c) G. W.

, společně zastoupených JUDr. Zdeňkem Veberem, advokátem, se sídlem v Plzni, Purkyňova 593/10, PSČ 301 00, proti žalovanému

L. F.

, zastoupenému Mgr. Michalem Gottwaldem, advokátem, se sídlem v Krásné Lípě, Masarykova 38/18, PSČ 407 46, o zaplacení 199.455 Kč s příslušenstvím, 154.104 Kč s příslušenstvím a 66.440 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2016, č. j. -404, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci V. Š. na náhradu nákladů dovolacího řízení 9.171,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce.

III. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci J. L. na náhradu nákladů dovolacího řízení 7.429,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce.

IV. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci G. W. na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.022,04 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 27. října 2015, č. j. -356, uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci V. Š. 199.455 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalobci J. L. 154.104 Kč s příslušenstvím (výrok II.), žalobci G. W. 66.440 Kč s příslušenstvím (výrok III.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. a V.).

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil výroky I., II., III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně, změnil výrok V. rozsudku soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle věty první , (dále jen „ “), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle přitom platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel označil rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, vymezil rozsah, v němž je napadá, popsal důvody dovolání a formuloval dovolací návrh; k předpokladům přípustnosti však uvedl pouze to, že „odvolací soud pochybil (...) a měl danou otázku posoudit jinak“.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v poměrech projednávané věci), je dovolatel povinen vzít v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu k dané věci, seznámit se s ní, vymezit se vůči ní a promítnout tuto aktivitu do textu dovolání s tím, že uvede, která z podmínek zakládajících přípustnost dovolání je podle něj splněna (absence judikatury, rozpor apod.) [k tomu srov. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 6. prosince 2016, sp. zn. , veřejnosti dostupného − stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí Ústavního soudu – na webových stránkách Ústavního soudu].

K tomu (bez dalšího) nepostačuje konstatování, že dovolatel „považuje rozhodnutí odvolacího soudu za zcela chybné“, či tvrzení dovolatele, podle něhož je postup odvolacího soudu „zcela mylný a zavádějící“. Na tom nic nemění ani dovolatelem podané argumenty směřující k (podle mínění dovolatele nesprávnému) výkladu , obchodního zákoníku. Je tomu tak proto, že ani v této části dovolání dovolatel neuvádí (posuzováno podle obsahu), v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

K obecným požadavkům na vymezení přípustnosti dovolání lze odkázat především na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. (uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2014, pod číslem 116), nebo ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. (jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách); srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. .

Za vymezení předpokladů přípustnosti nelze považovat ani námitku dovolatele, podle které měl odvolací soud „danou otázku posoudit jinak“ (ve smyslu odlišně od posouzení učiněného odvolacím soudem). Tento argument totiž významově (ve smyslu ) neodpovídá požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“. Navíc má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit; srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , či ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. , anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. (a v něm citovanou judikaturu), či ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. .

Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání tedy dovolatel v dovolání (jež bylo posuzováno z obsahového hlediska) v projednávané věci nedostál.

V důsledku odmítnutí dovolání žalovaného se stal bez dalšího bezpředmětným i jeho návrh na odklad výkonu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu; Nejvyšší soud o něm proto zvlášť (samostatným výrokem) nerozhodoval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , když bylo dovolání žalovaného odmítnuto a žalobcům vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty sestávají z odměny zástupce žalobce V. Š. za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle bodu 5, , a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 7.280 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 199.455 Kč) a náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1.591,80 Kč podle tak dovolací soud přiznal žalobci V. Š. k tíži žalovaného celkem 9.171,80 Kč.

Dále sestávají z odměny zástupce žalobce J. L. za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 5.840 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 154.104 Kč) a náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1.289,40 Kč podle tak dovolací soud přiznal žalobci J. L. k tíži žalovaného celkem 7.429,40 Kč.

Konečně sestávají z odměny zástupce žalobce G. W. za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 3.024 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 66.440 Kč) a náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 698,04 Kč podle tak dovolací soud přiznal žalobci G. W. k tíži žalovaného celkem 4.022,04 Kč.

Rozhodné znění , podle kterého dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013), se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 24. října 2017

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu