Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 11 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (16)7B3560640EC5B985C12582050041A0BE.html
HTML · 14.34 KB
No categories available
21 Cdo 2719/2017-170
21 Cdo 2719/2017-170
U S N E S E N Í
P. P. N.
K. Š.
, zastoupené JUDr. Petrem Poledne, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 1, Maiselova č. 38/15, o neúčinnost darovací smlouvy, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 3 C 47/2012 , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. října 2016, č. j. 30 Co 457/2016 -137, takto:
Dovolání žalobce
se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2016, č. j. 30 Co 457/2016 -137, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , neboť rozhodnutí odvolacího soudu [jeho závěr o tom, že důvody pro fakultativní přerušení řízení v posuzované věci nejsou dány, neboť dovolací řízení ve věci sp. zn. 28 Cdo 2791/2016 není bez dalšího důvodem pro přerušení řízení v jiné věci], je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce dovolatele, zda „je včasné podání mimořádného opravného prostředku (dovolání) v řízení o existenci pohledávky důvodem pro přerušení řízení o neúčinnost právního úkonu“, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5471/2015 , z něhož – mimo jiné - vyplývá, že při úvaze, zda řízení má být podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. přerušeno, je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem každého jednotlivého případu, mimo jiné k tomu, zda důvodem pro přerušení řízení má být dosud (pravomocně) neskončené jiné řízení nebo řízení o mimořádném opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, které již nabylo právní moci (právní moc je vlastnost, kterou soudní rozhodnutí nabývá až dodatečně a která mimo jiné spočívá v jeho závaznosti pro účastníky řízení i pro soud - § 159a o. s. ř. o. s. ř. ), a že přerušení řízení na dobu do rozhodnutí o dovolání do pravomocného rozhodnutí v související věci je v mezích ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. výjimečně možné s poukazem na zásadu hospodárnosti (účelnosti), jen je-li odůvodněna obava, že by účastník řízení byl při nepřerušení řízení vystaven mimořádně tíživým a neodčinitelným následkům pro případ, že by související pravomocné rozhodnutí, které bylo podkladem pro rozhodnutí, bylo později zrušeno nebo změněno;
k otázce přerušení řízení o odpůrčí žalobě podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. v případě, že v době rozhodování soudu o odpůrčí žalobě není pohledávka žalobce za dlužníkem ještě vymahatelná a že se žalobce domáhá přiznání této pohledávky v jiném řízení, srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2285/2000 , který byl uveřejněn pod č. 12/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž byl přijat právní názor, že vymahatelnou pohledávkou se ve smyslu ustanovení § 42a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013, rozumí taková pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a že důvod k přerušení řízení o odpůrčí žalobě podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. je zpravidla dán tehdy, není-li v době rozhodování soudu o odpůrčí žalobě pohledávka žalobce za dlužníkem ještě vymahatelná a domáhá-li se žalobce této pohledávky v jiném řízení, které dosud nebylo pravomocně skončeno (například u soudu)]; není proto důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Na tom nic nemění ani právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3914/2016 , podle kterého v řízení o určení neúčinnosti právního jednání, k němuž došlo v době počínaje dnem 1. 1. 2014, není dán důvod pro přerušení řízení podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. jenom proto, že žalobce (věřitel) nemá vykonatelnou pohledávku za dlužníkem a že jeho pohledávka je předmětem (dosud) probíhajícího jiného soudního řízení, že tedy závěr přijatý v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2285/2000 , se - s ohledem na odlišné řešení rozhodné otázky v ustanovení § 593 obč. zák. - po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. neuplatní.
Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. nemůže založit ani druhá otázka žalobce, zda „je pravomocné rozhodnutí soudu ohledně pohledávky věřitele závazné pro soud, který rozhoduje o žalobě věřitele o určení neúčinnosti právního úkonu“, ohledně níž se měl odvolací soud odchýlit od rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 4004/2011 ; z uvedeného rozhodnutí dovolacího soudu vyplývá závěr, že řešení otázky, která nebyla přímo předmětem sporu v jiném řízení a o níž proto jiný soud nerozhodoval ve výroku, nýbrž se s ní (jako s otázkou předběžnou) pro účely svého rozhodnutí vypořádal toliko v odůvodnění svého rozhodnutí, pro soud v jiném řízení závazné není.
Vyřešení uvedené otázky není pro posouzení, zda přerušit či nepřerušit řízení o odpůrčí žalobě podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , významné.
Obecně podle ustálené judikatury dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze 13. 6. 2000, sp. zn. 25 Cdo 5/2000 , uveřejněný pod č. 48/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) platí, že právní vztahy mezi týmiž účastníky, které byly pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím, pak nemůže soud v jiném řízení znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou, neboť tomu brání ustanovení § 135 odst. 2 věty druhé o. s. ř. o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b , § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. října 2017
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu