Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4749/2017-392

28 Cdo 4749/2017-392

U S N E S E N Í

Provincie Řádu minoritů v ČR

Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích

, se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 27, IČ 00073504, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, IČ 70890650, o vydání věcí, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. března 2017, č. j. -363, takto:

I. Dovolání

se o d m í t á

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ) :

Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 5. 10. 2016, č. j. -305, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou vydat jí ve výroku specifikované knihy uložené u žalované (výrok I.); dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.800,- Kč (výrok II.) a vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600,- Kč (výrok III.).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 14. 3. 2017, č. j. -363, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 600,- Kč (výrok II.) a vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 600,- Kč (výrok III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž uvedla, že „dovolací důvod spatřujeme v porušení ústavně zaručených práv a svobod, čímž je naplněna podmínka podle , jak uvádí Ústavní soud v svého usnesení sp. zn. ze dne 28. 3. 2013“. Dovolatelka je přesvědčena, že soudy porušily její právo na spravedlivý proces, garantované d, neboť jí - přes opakované žádosti - neprodloužily „lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů“, a že dostatečně nevyhodnotily provedené důkazy. Má za to, že pokud jde o specifikaci knih, které jsou předmětem řízení, mělo dojít k přenesení důkazního břemene na žalovanou, neboť je to právě ona, kdo neplní své povinnosti řádně inventarizovat majetek a archivovat relevantní doklady. Taktéž namítá, že minimálně u skupiny knih s popisky, z nichž je zřejmé, že z minoritské knihovny pocházely, měly soudy uplatněný nárok přiznat. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

Vedlejší účastník na straně žalované navrhl, aby dovolání bylo pro jeho vady odmítnuto, případně zamítnuto.

Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl podle věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2. ) - dále jen „ “, neboť neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné.

Uvedeným požadavkům na vymezení přípustnosti dovolatelka v řešené právní věci nedostála, neboť v něm neoznačila (neformulovala) žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení rozhodnutí odvolacího soudu závisí, ani žádným způsobem nevymezila, zda se odvolací soud při řešení takovéto otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (specifikované odkazem na konkrétní judikaturu) nebo zda tato otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má být dovolacím soudem oproti stávající judikatuře posouzena jinak.

Napadá-li dovolatelka hodnocení důkazů soudem a činí-li vlastní skutkové závěry, neuplatňuje tím (jediný možný) dovolací důvod uvedený v Nejvyšší soud již dříve akcentoval, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. ).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je vadné, přičemž podle dovolatel může takové vady odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí lhůty k dovolání. Marným uplynutím této propadné (prekluzivní) lhůty se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. , uveřejněné pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005 sp. zn. , uveřejněné pod č. 31 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. října 2017

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu