Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 215/2017-294

33 Nd 215/2017-294

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně RASTRA AG-CZ, a. s., v konkurzu, identifikační číslo 252 88 041, se sídlem Pardubice, Zelené Předměstí, Masarykovo náměstí 1484, zastoupené Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem, sídlem Pardubice, třída Míru 70, proti žalované České republice-Ministerstvu financí ČR, identifikační číslo 00006947, se sídlem, Praha 1, Letenská 525/15, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2017, č. j. -245, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 2. 2017, č. j. -245, potvrdil usnesení ze dne 1. 2. 2016, č. j. -53, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 odmítl žalobu ze dne 17. 6. 2014.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v němž vznesla „výhradu vyloučení některých soudců Nejvyššího soudu ČR“, kterou směřovala též proti soudcům senátu soudního oddělení 30 JUDr. Františku Ištvánkovi, JUDr. Pavlu Simonovi a JUDr. Bohumilu Dvořákovi, Ph.D., LL.M., kterému byla věc přidělena k meritornímu projednání a rozhodnutí.

O námitce podjatosti jmenovaných soudců má podle platného rozvrhu práce Nejvyššího soudu rozhodovat soudní oddělení 32 (pod sp. zn. ), a to v senátě složeném ze soudců JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Příhody, proti kterým však námitka podjatosti též směřovala.

Senát soudního oddělení 33, (jehož dvě soudkyně JUDr. Blanku Moudrou a JUDr. Ivanu Zlatohlávkovou měla žalobkyně rovněž za podjaté, přičemž o jejich nepodjatosti rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. ), tudíž nyní řeší námitku podjatosti ve vztahu k soudcům senátu soudního oddělení 32 Cdo.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Ustanovení pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( y základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. ) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. ).

Po posouzení okolností, v nichž žalobkyně spatřuje důvod pro vyloučení některých soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodnutí věci dospěl k závěru, že se o případ podle nejedná.

Předně je třeba uvést, že argumentace spjatá s výhradami vůči rozhodování soudců v jiných věcech je vzhledem ke znění in fine zcela bezvýznamná.

Z obsahu námitky podjatosti ani z vyjádření dotčených soudců pak nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Vzhledem k řečenému bylo rozhodnuto, že soudci uvedení ve výroku tohoto usnesení nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 08. listopadu 2017

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu