Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3910/2015-238

29 Cdo 3910/2015-238

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Z. K., zastoupeného JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1322/3, PSČ 779 00, proti žalované B. O., jako správkyni konkursní podstaty úpadce STAVMONT spol. s r. o. v likvidaci, identifikační číslo osoby 00208728, zastoupené Mgr. Janou Gúckou, advokátkou, se sídlem ve Zlíně, Štefánikova 5462, PSČ 760 01, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. července 2014, č. j. -195, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé (první výrok), změnil jej ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího a dovolacího řízení (třetí výrok). Šlo přitom v pořadí o druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když jeho předchozí rozsudek ze dne 19. května 2010, č. j. -133 (jímž rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu o vyloučení sporných nemovitostí zamítl), Nejvyšší soud k dovolání žalobce rozsudkem ze dne 23. ledna 2014, č. j. -172, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále též jen „ “), jako nepřípustné.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

V rozsahu, ve kterém dovolání (výslovně) směřuje i proti druhému výroku napadeného rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a proti třetímu výroku rozsudku o nákladech odvolacího a dovolacího řízení, je Nejvyšší soud odmítl bez dalšího, jelikož potud není objektivně přípustné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé pak může být přípustné pouze podle ustanovení , tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka však (oproti svému mínění) Nejvyššímu soudu žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

V dané věci odvolací soud vydal napadené rozhodnutí, jsa přitom vázán právním názorem obsaženým ve zrušujícím rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2014. Dovolání žalované je pak prostou polemikou (nesouhlasem) se závěry, jež odvolací soud (na základě závazného právního názoru Nejvyššího soudu) ve svém rozhodnutí formuloval.

K takto pojatému dovolání Nejvyšší soud při úvaze o jeho přípustnosti uzavírá, že důvod připustit dovolání jen proto, aby opakoval závazný právní názor obsažený v jeho předchozím (kasačním) rozhodnutí, jímž se odvolací soud beze zbytku řídil, nemá. Příslušné právní otázky již byly zodpovězeny v rozsudku ze dne 23. ledna 2014, přičemž Nejvyšší soud nevidí žádný důvod, pro který by měl závěry tam vyslovené jakkoli korigovat. Údajný (dovolatelkou tvrzený) rozpor předchozího (kasačního) rozhodnutí Nejvyššího soudu s dovolatelkou označenou judikaturou Nejvyššího soudu přitom zjevně dán není.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že k závěrům formulovaným v rozsudku ze dne 23. ledna 2014 (k otázce povahy usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným a výkladu jeho obsahu) se následně přihlásil rovněž v rozsudcích ze dne 30. listopadu 2016, sp. zn. , a ze dne 30. března 2017, sp. zn. .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalované bylo odmítnuto a vznikla jí tak povinnost hradit žalobci jeho účelně vynaložené náklady řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 19. prosince 2014), která podle ustanovení bodu 5., a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném k 19. prosinci 2014, činí částku 3.100 Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( , 3 ) ve výši 714 Kč. Celkem činí přiznaná náhrada nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč.

K určení výše odměny za zastupování advokátem podle advokátního tarifu srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2017

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu