Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4420/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce D. F., zastoupeného JUDr. Filipem Sojákem, advokátem se sídlem v Praze 10, Košická 63/30, proti žalovanému Ing. A. F., zastoupenému Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem se sídlem v Praze 8, Nad Rokoskou 1228/38, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného Ing. Z. F., zastoupené Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem se sídlem v Praze 8, Nad Rokoskou 1228/38, o zaplacení 506.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného a vedlejší účastnice proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2016, č. j. -85, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 5. 2. 2016, č. j. -56, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 506.000 Kč s úrokem z prodlení z částky 253.000 Kč od 18. 4. 2013 do zaplacení ve výši 7,05% ročně a s úrokem z prodlení z částky 253.000 Kč od 18. 6. 2013 do zaplacení ve výši 7,05% ročně, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 8. 2016, č. j. -85, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 506.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 253.000 Kč od 18. 4. 2013 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 253.000 Kč od 18. 6. 2013 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaný a vedlejší účastnice na straně žalovaného dne 12. 12. 2016 blanketní dovolání, které ve lhůtě pro podání dovolání nedoplnili.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

V posuzovaném případě byl rozsudek Krajského soud v Praze ze dne 30. 8. 2016, č. j. -85, žalovanému a vedlejší účastnici na jeho straně Ing. Z. F. doručen dne 21. 10. 2016 a toho dne nabyl právní moci. Dovolání, které proti němu dne 12. 12. 2016 podali prostřednictvím svého zástupce Mgr. Zdeňka Burdy, advokáta se sídlem v Praze 8, Nad Rokoskou 1228/38, trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. a ze dne 25 9. 2013, sp. zn. uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Dovolání žalovaného a vedlejší účastnice neobsahuje údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (omezili se na pouhou citaci ustanovení ). Protože uplatněný dovolací důvod posuzuje soud nejen podle toho, jak byl označen, ale především podle jeho obsahu, musí být v dovolání řádně vylíčen (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. ). Žalovaný a vedlejší účastnice v dovolání rovněž nevymezili dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ) způsobem uvedeným v ustanovení , neboť nevyložili, v čem spočívá nesprávnost právního závěru odvolacího soudu (že smlouva o postoupení pohledávky uzavřená 10. 4. 2013 je platným právním úkonem), s nímž „nesouhlasí“.

Sluší se připomenout, že Ústavní soud potvrdil, že „náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. , příp. ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. ).

V posuzované věci nebylo dovolání o chybějící obligatorní údaje ve lhůtě k podání dovolání doplněno (lhůta k podání dovolání skončila dne 21. 12. 2016) a jeho vady se staly neodstranitelnými (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. ). Vyzýval-li soud prvního stupně žalovaného (dovolatele) k odstranění vytčených vad dovolání usnesením ze dne 23. 1. 2017, činil tak nadbytečně, neboť v době výzvy již uplynula lhůta k podání dovolání; skutečnost, že k odstranění vad dovolání stanovil žalovanému lhůtu 15 dnů od doručení výzvy, je za dané procesní situace irelevantní. Vedlejší účastnice vyzývána nebyla pravděpodobně proto, že Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3/2004, dovodil- atento výklad pomocí argumentu e silentio legis je zastáván i v právní teorii - že zákon vedlejšímu účastníku oprávnění podat dovolání nedává.

Nejvyšší soud dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. října 2017

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu