Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3925/2017

U S N E S E N Í

a) J. L.

a

b) R. N.

, obou zastoupených JUDr. Josefem Červinkou, advokátem se sídlem v Novém Hrozenkově 843, za účasti

Ing. Z. L.

, jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyň, zastoupeného JUDr. Josefem Červinkou, advokátem se sídlem v Novém Hrozenkově 843, proti žalovanému

Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko,

se sídlem ve Vsetíně, Svárov 1080, IČO: 70238880, zastoupenému Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem se sídlem v Olomouci, Na střelnici 1212/39, o odstranění zásahu do vlastnických práv, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o dovolání žalobkyň a vedlejšího účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 2017, č. j. -365, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozsudkem ze dne 2. 10. 2015, č. j. -269, zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen na svém vodním díle - oddílné splaškové kanalizaci v obci V. M. a k. ú. P, provést striktní oddělení splaškových a dešťových průtoků a provést opatření vedoucí k tomu, aby splaškovou kanalizací byly odváděny pouze vody splaškové tak, aby nedocházelo k vytékání splaškových vod z kanalizace na nemovitosti ve vlastnictví žalobkyň; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i vůči státu.

K odvolání žalobkyň a vedlejšího účastníka na jejich straně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3. 3. 2017, č. j. -365, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, změnil jej ve výrocích o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobkyně a vedlejší účastník dovolání s tím, že „právní otázka tvrzené neexistence nedostatku pasivní legitimace žalobců musí být posouzena jinak“. Dovozují, že přidružením stavebního díla ke stávající splaškové kanalizaci se rozšířilo jejich vlastnictví a podstatným způsobem se tak zhoršila funkčnost jejich kanalizace, když dochází k nepravidelnému vyplavování splašků na jejich pozemky a k značným škodám. Namítají nepřesvědčivé odůvodnění rozsudku a neprovedení revizního znaleckého posudku. Navrhli zrušení napadeného rozhodnutí, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věci k novému projednání.

Žalovaný se k dovolání stručně vyjádřil s tím, že skutkové a právní závěry soudů obou stupňů považuje za správné a navrhl dovolání odmítnout, případně zamítnout.

Nejvyšší soud podle ustanovení a odmítl dovolání vedlejšího účastníka na straně žalující jakožto podané neoprávněnou osobou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.Podle , 3 musí být v dovolání vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.Dovolání žalobkyň neobsahuje všechny zákonné náležitosti a z obsahového hlediska nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, když v něm není uvedeno, konkrétně v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle až 238a Vymezení přípustnosti dovolání je nezbytnou podmínkou jeho projednatelnosti, přičemž z dovolání musí být patrné, které z hledisek vyjmenovaných v má dovolatel za splněné a v jakých konkrétních okolnostech naplnění předpokladů přípustnosti spatřuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a usnesení ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ). Pokud dovolatel spatřuje přípustnost dovolání v tom, že právní otázka dovolacím soudem již vyřešená má být posouzena jinak, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení konkrétní právní otázky se má dovolací soud v projednávané věci odchýlit. Tak však dovolatelky přípustnost dovolání nevymezily, neboť jejich formulace, že právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak, zjevně uvedenému požadavku ve smyslu neodpovídá (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. ). Požadavek na odlišné posouzení věci dovolacím soudem oproti rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá totiž již ze samotné podstaty mimořádného opravného prostředku, a není důvodem pro jeho přípustnost. Námitkami, jež se týkají úplnosti či správnosti skutkových zjištění, příp. vad řízení, pak přípustnost dovolání založit nelze ( ).Vzhledem k tomu, že dovolání trpí vadou, která nebyla v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněna ( věta první ) a pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolání žalobkyň podle věty první odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. září 2017

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu