Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
A6EFE5A03E60DC81C12581DF0041AA42.html
HTML · 11 KB
No categories available
20 Cdo 3944/2017
20 Cdo 3944/2017
U S N E S E N Í
Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
P. P.
, pro 21 417 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 8 Nc 7085/2005 , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 1. 2017, č. j. 12 Co 871/2016 -70, takto:
Dovolání
se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením zrušil usnesení ze dne 20. 5. 2016, č. j. 8 Nc 7085/2005 -45, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, aby vyjasnil rozsah plnění povinného na vymáhanou pohledávku a znovu posoudil jeho návrh na zastavení exekuce.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. ), dále též jen „o. s. ř. “.
Odvolací soud napadeným rozhodnutím k odvolání povinného a na základě jeho námitek vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení právě za účelem prověření rozsahu plnění již poskytnutého v rámci probíhající exekuce přikázáním z účtu povinného u peněžního ústav u. Takovým rozhodnutím objektivně vzato nebyla povinnému způsobena žádná újma na jeho právech, která by byla odstranitelná tím, že by dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil. Proto povinný není oprávněn k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1998). Jelikož dovolání podal někdo, kdo k tomu nebyl (subjektivně) oprávněn, Nejvyšší soud je odmítl (§ 243f odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Dovolání navíc není ani přípustné, protože usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. o. s. ř. ). K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1577/2013 či ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016 , ev. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16 , nebo ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14 ).
Nejvyšší soud tedy, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (přičemž povinný byl poučen o možnosti požádat soud o ustanovení advokáta), dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. září 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu