Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 954/2017

U S N E S E N Í

K. P.

MAJOR REAL s. r. o.

se sídlem v Praze 4 – Nuslích, U gymnázia č. 1234/3, IČO 24288730, zastoupenému Mgr. Pavlínou Řehovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zarámí č. 4077, pro 13.529.379,08 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Petra Kociána se sídlem exekutorského úřadu v Brně, Veveří č. 125, pod sp. zn. 137 Ex 305/2014, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2016, č. j. -151, takto:

Dovolání povinného

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2016, č. j. -151, není podle ustanovení přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

K otázce náležité identifikace nemovitosti – v posuzované věci draženého pozemku - srov. ustanovení , o katastru nemovitostí (katastrální zákon), z něhož vyplývá, že závaznými údaji pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí zůstávají [jako i v minulosti podle , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)] pouze parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území; výměra parcely je údajem, který je odvozen z geometrického určení nemovitosti, je závislá na způsobu měření a způsobu výpočtu výměry v určitých mezích přesnosti a není závazným údajem katastru. Ustanovení vyhlášky číslo , kterého se povinný dovolává, pouze stanoví, jaké údaje se v katastru o pozemku evidují. Proto povinným namítaný nesprávný údaj o výměře draženého pozemku nemůže mít na správnost (určitost) identifikace této nemovitosti vliv (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 1999, sp. zn. , a v něm přijatý právní názor, že požadavku náležité identifikace pozemku, jenž není evidován zjednodušeným způsobem, ve výroku soudu odpovídá označení pozemku parcelním číslem s uvedením katastrálního území, ve kterém leží).

Namítá-li povinný, že „žaloba o nepřípustnosti prodeje zástavy je důvodná i v případě soudního prodeje zástavy“, a proto „soudní exekutor měl dražbu odročit na neurčito až do okamžiku, kdy bude o této žalobě pravomocně rozhodnuto“, přehlíží, že žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy v případě soudního prodeje zástavy bylo možné podat jen podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2001. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů, byla s účinností od 1. 1. 2002 tato možnost omezena pouze na prodej zástavy ve veřejné dražbě. Sb, o veřejných dražbách, se nepoužije v případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví jinak (srov. zákona o veřejných dražbách). Právním předpisem, který upravuje dražby způsobem odlišným od zákona o veřejných dražbách, je například , , a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Z uvedeného zcela nepochybně vyplývá, že žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podaná podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2002, nemá na prodej zastavené nemovitosti v případě soudního prodeje zástavy vliv, neboť dopadá toliko na prodej zástavy ve veřejné dražbě konané podle , o veřejných dražbách. Závěr přijatý v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněném pod č. 138/2014 v časopise Soudní judikatura, podle něhož veřejná nedobrovolná dražba, kterou dražebník provedl (vykonal), ačkoliv tomu bránil zákaz uvedený v ustanovení obč. zák., je podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) neplatná, proto na situaci v posuzované věci nedopadá.

V souladu s ustálenou judikaturou je i závěr odvolacího soudu k námitce povinného o neúplném označení exekučního titulu a o tom, že v řízení o soudním prodeji zástavy nebylo o změně účastníka řízení na straně povinné vydáno žádné procesní usnesení [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. , z něhož mimo jiné vyplývá, že pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti každému pozdějšímu vlastníku nemovitosti, který ji nabyl smluvně ( ), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod č. 126/2008 v časopise Soudní judikatura, v němž byl přijat právní názor, že účastníkem řízení o soudním prodeji zástavy je jako zástavní dlužník ( o .s. ř.) ten, kdo je vlastníkem zástavy. Se zástavním dlužníkem, kterého zástavní věřitel označil v žalobě o soudní prodej zástavy jako účastníka řízení, soud jedná, jen dokud nevyjde za řízení najevo, že vlastnictví k prodeji navržené zástavy svědčí někomu jinému. Zjistí-li soud, že vlastníkem zástavy je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo byl v žalobě označen jako zástavní dlužník, není to důvodem k zamítnutí žaloby nebo, došlo-li ke změně ve vlastnictví zástavy teprve po zahájení řízení, k procesnímu nástupnictví ve smyslu ustanovení ; soud začne bez dalšího (bez vydání zvláštního rozhodnutí) jednat jako s účastníkem řízení s tou (jinou) osobou, o níž bylo prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy; ve vztahu k současné (obdobné) právní úpravě podle , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, účinné od 1. 1. 2014, srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. ].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2017JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu