Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1534/2017

26 Cdo 1534/2017

U S N E S E N Í

MK Reality spol. s r.o.

Ing. F. P.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Ondrouškem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, o zaplacení částky 218.746 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. června 2016, č. j. , , -314, ve znění usnesení ze dne 13. ledna 2017, č. j. , , -342, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.647 Kč k rukám JUDr. Daniely Jablonské, advokátky se sídlem v Berouně, V Zahradách 1867, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 6. 2016, č. j. , , -314, ve znění (opravného) usnesení ze dne 13. 1. 2017, č. j. , , -342, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. 10. 2013, č. j. -252, a ze dne 21. 1. 2016, č. j. -294, jimiž soud prvního stupně zastavil řízení co do částky 9.234 Kč a co do částky 3.130 Kč s příslušenstvím (výrok I.), změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 5. 2013, č. j. -230, ve vyhovujícím a v zamítavém výroku o věci samé tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky 47.070 Kč, 9.995,56 Kč, 32.363 Kč a 27.237 Kč, vždy s tam specifikovaným poplatkem z prodlení, a částku 75.857 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, a dále tak, že zamítl žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částky 10.307,14 Kč, 1.680 Kč a 1.594 Kč, vždy s tam uvedeným poplatkem z prodlení (výrok II.), současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud České republiky projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „ “ (viz čl. II bod 2. ).

Ohledně rozsahu dovolání žalovaný uvedl, že „dovolání směřuje proti výroku II., kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím a zamítavém výroku o věci samé, a do výroku III. o náhradě nákladů před soudy obou stupňů“. Z obsahu dovolání ( ) je však vzhledem k argumentaci dovolatele zřejmé, že dovoláním ve skutečnosti napadá pouze část výroku, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit částku 47.070 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile od 1. 6. 2015 do zaplacení (sestávající fakticky z dlužného nájemného za období od června 2004 do května 2005) a částku 75.857 Kč (představující kapitalizovaný poplatek z prodlení za pozdní úhrady nájemného v období od srpna 2002 do června 2004). Proti ostatním částem výroku II., jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9.995,56 Kč s příslušenstvím (vyúčtování služeb za rok 2001), částku 32.363 Kč (vyúčtování služeb za rok 2002) a částku 27.237 Kč (vyúčtování služeb za rok 2003), ani proti výroku III. o náhradě nákladů řízení dovolání nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedeným výrokům postrádá dovolání jakékoli odůvodnění (dovolání by tak nebylo ani možné projednat). Pro úplnost lze dodat, že dovolání nesměřuje (subjektivně ani nemůže) rovněž do zamítavé části výroku II.

Přípustnost dovolání žalovaného do dvou shora specifikovaných dílčích nároků se pak posuzuje samostatně u každého z nich, neboť jde o nároky s odlišným skutkovým základem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněném pod č. 9/2000 časopisu Soudní judikatura).

Dovolání žalovaného není přípustné, protože ohledně částky 47.070 Kč s příslušenstvím (dlužné nájemné), která je peněžitým plněním nepřevyšujícím 50.000 Kč, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští [srov. ], a ohledně částky 75.857 Kč (kapitalizovaný poplatek z prodlení za pozdní úhrady nájemného) je napadené rozhodnutí v souladu s ustálenou praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

K dovolatelem zpochybněné výši poplatku z prodlení je třeba uvést, že s prodlením nájemce s placením nájemného za užívání bytu nebo úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, spojuje ustanovení , (dále jen „obč. zák.“), podle něhož je třeba při posouzení věci postupovat (srov. , ), výslovně sankci v podobě poplatků z prodlení, jež jsou příslušenstvím pohledávky ( obč. zák.). Výše poplatků z prodlení činila podle , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ), za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Při přepočtení na roční úrokovou sazbu jde o 91,25 %, což je výše, která několikanásobně překračuje míru úroků z prodlení. Proto se ústavností ustanovení obč. zák., zabýval Ústavní soud, který v nálezu pléna ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. , dovodil, že zakotvením speciálního ustanovení do nedošlo k libovolnému postupu zákonodárce a že uvedená zákonná úprava, jež umožňuje zvýhodnit následným podzákonným předpisem jednu kategorii účastníků právního vztahu (pronajímatele) oproti kategorii druhé (nájemci), nevede ani k porušení ústavního principu rovnosti ani k porušení zásady proporcionality, neboť jde o částečné vyrovnání zvýšené ochrany nájemce, kterou mu právní úprava poskytuje. Výši poplatku z prodlení považoval za přiměřenou ve svých rozhodnutích i Nejvyšší soud (srov. např. usnesení ze dne 21. 11. 2007, sp. zn. , nebo rozsudek ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. ).

Za této situace dovolací soud podle podané dovolání odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 15. srpna 2017

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu