Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tz 41/2017

8 Tz 41/2017-19

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

R. K.

Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 11. 2016, č. j. ZT 571/2016-20,

byl porušen zákon

v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného R. K.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř.

se

napadené usnesení

zrušuje

. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř.

se

státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

1. Komisařka Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru České Budějovice, Služby kriminální policie a vyšetřování usnesením ze dne 29. 9. 2016, č. j. KRPC-69791-65/TČ-2016-020172, podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájila trestní stíhání obviněného R. K. (dále jen „obviněný“) pro skutky tam blíže popsané, které právně kvalifikovala jako přečiny ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a podvodu podle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

2. Toto usnesení bylo v opise doručeno obviněnému dne 3. 10. 2016 a jeho obhájci Mgr. Adamu Smrčkovi dne 25. 10. 2016. Obviněný prostřednictvím tohoto obhájce podal proti němu stížnost, kterou státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích (dále jen „státní zástupce“) usnesením ze dne 22. 11. 2016, č. j. ZT 571/2016-20, zamítl podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako opožděně podanou. V jeho odůvodnění m. j. uvedl, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno obviněnému dne 3. 10. 2016 a jeho obhájci dne 25. 10. 2016. Protože dne 28. 10. 2016 (v pátek), kdy by jinak obviněnému končila třídenní zákonná lhůta, byl státní svátek, posunul se poslední den k podání stížnosti na pondělí dne 31. 10. 2016. Obviněný však podal prostřednictvím obhájce stížnost teprve v úterý dne 1. 11. 2016, tedy po uplynutí zákonné lhůty k podání řádného opravného prostředku.

3. Proti označenému usnesení státního zástupce podal ministr spravedlnosti (dále též „stěžovatel“) ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona, v níž vyslovil názor, že napadeným rozhodnutím byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř.

4. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti poznamenal, že ačkoliv státní zástupce správně zjistil poslední den lhůty pro podání stížnosti proti shora zmíněnému rozhodnutí policejního orgánu – pondělí dne 31. 10. 2016, při zjišťování přesného okamžiku, kdy byla stížnost podána, resp. doručena do datové schránky policejného orgánu, pochybil, když vyšel z toho, že obhájce obviněného podal stížnost teprve 1. 11. 2016. Z dokladu o doručení datové zprávy, který měl k dispozici, totiž jednoznačně vyplývá, že stížnost byla do datové schránky příjemce – Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje – dodána již v pondělí dne 31. 10. 2016; tímto dnem byla stížnost obviněného (v poslední den zákonné lhůty) doručena.

5. Zamítnutí stížnosti státním zástupcem jako podané opožděně proto nebylo důvodné. Jeho postupem došlo k porušení zákona v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného, neboť mu bylo odepřeno věcné přezkoumání jeho stížnosti. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 11. 2016, č. j. ZT 571/2016-20, byl porušen zákon

v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a konečně aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

6. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl v neprospěch obviněného porušen.

7. Podle § 2 odst. 5, věty první, tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

8. Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

9. Podle § 143 odst. 1 tr. ř. stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení (§ 137); jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obviněnému, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.

10. Podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět.

11. Stěžovateli lze přisvědčit v tom, že shora zmíněná ustanovení trestního řádu v posuzované trestní věci respektována nebyla, neboť státní zástupce svým (shora citovaným) usnesením zamítl podle 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako opožděnou stížnost, která byla ve skutečnosti podána včas. Z obsahu trestního spisu totiž vyplývá, že usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno dne 3. 10. 2016 a jeho obhájci, advokátu Mgr. Adamu Smrčkovi dne 25. 10. 2016. Jelikož třídenní lhůta k podání stížnosti běží v případě, je-li usnesení oznamováno jak obviněnému, tak i jeho obhájci, od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději (srov. výše citovaný § 143 odst. 1 tr. ř.), připadl konec lhůty k podání stížnosti s ohledem na § 60 odst. 3 tr. ř. na den 31. 10. 2016. Tuto okolnost sice státní zástupce správně zjistil, ale v rámci svých dalších úvah chybně vyhodnotil okamžik, kdy stížnost byla obhájcem obviněného skutečně podána.

12. Podle , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Podle citovaného zákona nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.

13. K tomu je vhodné poznamenat, že výše naznačený způsob doručování se netýká situace, kdy fyzická či právnická osoba takto doručuje dokument orgánu veřejné moci, nýbrž se vztahuje na opačný případ – na doručování fyzickým a právnickým osobám orgánem veřejné moci. Pro doručování datové zprávy orgánu veřejné moci (srov. ), ač to není v zákoně výslovně uvedeno, platí, že dodání je postaveno naroveň doručení, resp. okamžikem dodání je podání doručeno. Tento názor nalézá oporu v judikatuře (srov.

usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. ; nálezy Ústavního soudu sp. zn. , a ; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 20/2014) a současně koresponduje i s , o podrobnostech výkonu spisové služby, jakož i s instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. 133/2012-OD-ST, kterou se upravuje jednotný postup podatelny při příjmu a ověřování datových zpráv a dokumentů v nich obsažených. Podle , věty první, citované vyhlášky dokument v digitální podobě se považuje za dodaný veřejnoprávnímu původci, je-li dostupný podatelně. Podle , věty druhé, citované instrukce dokument doručovaný prostřednictvím datové schránky se považuje za dodaný a doručený, jakmile podání bylo dodáno do datové schránky organizace.

14. Současně je zapotřebí uvést, že k zachování zákonné lhůty k podání stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu postačí, pokud stížnost podaná proti tomuto usnesení a adresovaná příslušnému policejnímu orgánu byla včas doručena do datové schránky centrálního úložiště zřízeného na krajském ředitelství Policie České republiky, které je nadřízeným orgánem tohoto policejního orgánu, a to bez ohledu na skutečnost, zda a kdy byla následně dodána do datové schránky policejního útvaru, jehož orgán napadené usnesení vydal, nebo jestli mu byla doručena jiným způsobem (k tomu srov. rozhodnutí č. rozh. tr.).

15. S ohledem na shora rozvedené důvody Nejvyšší soud nejprve podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 11. 2016, č. j. ZT 571/2016-20, byl porušen zákon

v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného, poté podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a konečně podle § 270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. 8. 2017

JUDr. Jan Bláha

předseda senátu