Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2703/2017

26 Cdo 2703/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobkyně B. P., P., zastoupené JUDr. Janem Špačkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Radlická 663/28, proti žalovaným 1. LARUS Vlašská 5, s. r. o., se sídlem v Praze 2, Odborů 289/10, IČO 62409182, 2. New Saint s. r. o., se sídlem v Praze 2, Odborů 289/10, IČO 26739950, 3. D. R., P., všem zastoupeným Mgr. Petrem Krechlerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dušní 906/8, a 4. Pražskému stavebnímu bytovému družstvu, se sídlem v Praze 5, Na Hutmance 300/7, IČO 00033243, v konkurzu, zastoupenému Mgr. Martinou Jelínkovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Prvního pluku 320/17, o určení vzniku věcného břemene, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání 4. žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2016, č. j. -138, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání 4. žalovaného proti napadenému rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 2. 2016, č. j. -83, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 31. 1. 2017, č. j. -147, kterým bylo určeno, že žalobkyně je počínaje dnem 4. 9. 2004 osobou oprávněnou z věcného břemene, jehož obsahem je právo užívání tam blíže specifikované bytové jednotky a společných prostor tam uvedeného bytového domu, Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „ “ (čl. II bod 2 ), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( -238a ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání ( ), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.

Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle , o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Chtěl-li dovolatel, aby dovolací soud posoudil právní otázky vyřešené odvolacím soudem „jinak“ (jak lze soudit z grafické úpravy textu dovolání), přehlíží, že nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , odmítl, či výše citované R 4/2014). Od kterého svého řešení otázky hmotného či procesního práva se má dovolací soud odchýlit není z obsahu dovolání zřejmé.

Zpochybňuje-li dovolatel správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování, uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. srpna 2017

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu