Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1826/2017

21 Cdo 1826/2017

U S N E S E N Í

Finančního úřadu pro Liberecký kraj

Nadačnímu fondu EVA

se sídlem v Semilech, Riegrovo nám. č. 15, IČO 49295390, zastoupenému Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská č. 940/23, pro 2.688.631,87 Kč s příslušenstvím, prodejem zástavy, o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. září 2016, č. j. -38, takto:

I. Dovolání povinného

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2016, č. j. -38, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k právní otázce, zda zanikne zástavní právo v případě, že dojde k zániku právnické osoby, která je dlužníkem ze zajištěné pohledávky a nemá postavení zástavního dlužníka, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2006, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 16/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v něm přijatý právní názor, že zástavní právo nezaniká, jestliže dluh odpovídající zajištěné pohledávce nemůže být uspokojen právnickou osobou jako dlužníkem proto, že zanikla bez právního nástupce, obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2008, sp. zn. , jehož závěry bez výhrad přezkoumal i Ústavní soud v usnesení ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2012, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. ), a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu vychází z toho, že akcesoritu zástavního práva je třeba chápat – jak vyplývá zejména z ustanovení a , (ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „obč. zák“) – ve vztahu k zajištěné pohledávce a nikoliv také k osobě dlužníka.

Zanikla-li právnická osoba bez právního nástupce – jako tomu bylo v posuzovaném případě - je zřejmé, že tu není nikdo, na koho by přešla její povinnost plnit (kdo by jako dlužník byl povinen splnit dluh). V zákoně se výslovně - na rozdíl od fyzických osob - neuvádí, jaké má tato skutečnost právní následky ve vztahu ke dluhům, které zůstaly po zániku právnické osoby neuhrazeny; část právní teorie a praxe za této situace dovozuje, že dluh zanikl, neboť nemůže “existovat bez nositele povinnosti“, a že tedy musela zaniknout rovněž jemu odpovídající pohledávka.

Ze závěru, že pohledávka zanikla z důvodu zániku dlužnické právnické osoby bez právního nástupce, však nelze (i kdyby byl opravdu správný) úspěšně dovozovat (na základě principu akcesority), že by bez dalšího zaniklo její zajištění poskytnuté třetími osobami. Princip akcesority je totiž třeba – jak uvedeno výše - vztáhnout jen k zajištěné pohledávce a nikoliv k osobě dlužníka. Smysl zajištění pohledávky spočívá v tom, že věřitel, který nemůže být uspokojen dlužníkem z důvodů spočívajících v osobě dlužníka (včetně toho, že dlužník, který je právnickou osobou, zanikl bez právního nástupce), má nárok na uspokojení ze zajištění poskytnutého třetími osobami; neznamená to tedy, že by tím zanikla povinnost náhradního dlužníka (vzniklá z titulu poskytnutí zajištění), neboť okolnosti týkající se hlavního dlužníka nedopadají do právních poměrů náhradního dlužníka a nemohou mít za následek (s ohledem na účel a smysl zástavního práva poskytnout zástavnímu věřiteli uspokojení jeho pohledávky vždy, neučiní-li tak dlužník) zánik jeho povinností vůči věřiteli. Povinnost náhradního dlužníka uspokojit věřitele (v případě, že dluh odpovídající zajištěné pohledávce nebyl včas splněn) tedy není (nemůže být) dotčena tím, že dluh odpovídající této pohledávce nemůže splnit zaniklá právnická osoba, která je dlužníkem.

Zástavní právo proto nezaniká, jestliže dluh odpovídající zajištěné pohledávce nemůže být uspokojen právnickou osobou jako dlužníkem proto, že zanikla bez právního nástupce. Na opačný názor nelze usuzovat z toho, že v zákoně není v tomto směru obsažena - na rozdíl například od právní úpravy ručení v obchodních závazkových vztazích - výslovná právní úprava. Uvedený závěr je obecně platný pro všechny právní prostředky zajištění závazků poskytnutého třetími osobami a ustanovení § 311 odst. 2 obchodního zákoníku není výjimkou potvrzující zásadu (o tom, že zánikem právnické osoby zaniká zajištění pohledávky jejího věřitele), ale projevem uvedeného závěru, který byl - v zájmu právní jistoty - výslovně zmíněn v právní úpravě ručení v obchodních závazkových vztazích a který samozřejmě platí rovněž při zajištění pohledávky zástavním právem nebo jiným právním prostředkem zajištění poskytnutého třetí osobou.

Z uvedených důvodů tedy v posuzované věci nelze aplikovat ustanovení § 170 odst. 1 písm. a) obč. zák., podle něhož zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky, kterého se povinný ve prospěch svého názoru dovolává.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. srpna 2017

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu