Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 692/2017

21 Cdo 692/2017

U S N E S E N Í

Mgr. D. K.

Mgr. J. F.

, o zaplacení 5,000.000,- Kč s příslušenstvím a o vydání listin, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2016, č. j. -51, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ) :

Dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23.5.2016, č.j. -51, není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31.12.2013 [(dále jen „ “), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít, jelikož řízení bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 (srov. Čl. II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], neboť rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska závěru o neexistenci předpokladů pro vydání opravného usnesení rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé (ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu) podle ustanovení

, a to z důvodu neoznačení žalobkyně jako správkyně dědictví po Mgr. L. K., zemřelém dne 23.8.2003 (dále jen „zůstavitel“), v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu

(k otázce nepřípustnosti změny obsahu jinak bezchybného rozsudku postupem podle a možnosti tohoto postupu pouze při opravě chyb v psaní a počtech a jiných zřejmých nesprávností srov. např. názor vyjádřený v

rozhodnutí

býv. Nejvyššího soudu SSR ze dne 27.9.1968, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce

rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR pod č. 37, ročník 1969; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.7.1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 28, ročník 1998, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.11.2006, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.7.2014, sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. V této souvislosti nemůže být důvodná ani námitka porušení práva na spravedlivý proces, neboť právo na spravedlivý proces nelze interpretovat tak, že by znamenalo právo na příznivé rozhodnutí ve věci.

Namítá-li dovolatelka opakovaně zejména, že v předmětném řízení vystupovala jako správkyně dědictví po zůstaviteli, nikoliv jako jeho matka, a proto ji je tak třeba označovat i v rozhodnutí soudu prvního stupně (v záhlaví a ve výroku o náhradě nákladů řízení) ve spojení s rozhodnutím soudu odvolacího, a dovozuje-li, že jí (jako fyzické osobě) z tohoto důvodu nelze stanovit povinnost k náhradě nákladů řízení, resp. jí tuto povinnost nelze stanovit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí, když nebylo dosud skončeno dědické řízení po zůstaviteli, nebere náležitě v úvahu, že požadavek na označení žalobkyně jako správkyně dědictví je předně neopodstatněný, neboť správce dědictví se může stát účastníkem právních vztahů (i účastníkem občanského soudního řízení) pouze ve vztahu k majetku zůstavitele, o nějž se však v daném případě nejedná (jak již dříve v posuzované věci dovodil i dovolací soud, srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.4.2016, sp. zn. , nebo Ústavní soud, který se se závěry soudů ohledně označení účastníků řízení ztotožnil a uvedl, že dovolatelkou předestřené argumenty představují „toliko pokračující polemiku se skutkovými závěry obecných soudů“, srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 4.10.2016, sp. zn. ).

Navíc, jak v projednávané věci správně podotkl již odvolací soud ve svém rozhodnutí, označení funkce „správce dědictví“ není součástí označení účastníka řízení, tudíž (jinými slovy) byla-li správcem dědictví ustanovena fyzická osoba, označuje se – je-li účastníkem řízení – stejně, jak se označují fyzické osoby.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 8. 2017

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu