Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 556/2016

30 Cdo 556/2016

U S N E S E N Í

AZYS Trading, a. s.,

identifikační číslo osoby 27369480,

se sídlem v Praze 10, Na Výsluní 201/13, zastoupené Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 70, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 1 066 321 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 1. 2015, č. j. -67, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2015, č. j. -106, takto:

I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 1. 2015, č. j. -67,

se zastavuje.

II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2015, č. j. -106,

se odmítá

.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 12. 6. 2015, č. j. -106, k odvolání žalobkyně potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 1. 2015, č. j. -67, který zastavil řízení o žalobě v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 065 729 000 Kč s příslušenstvím, neboť shledal nedostatek podmínek řízení podle a , když dříve zahájené řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. představuje překážku, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

Odvolací soud neshledal dovolání důvodné, neboť podle obsahu spisu se žalobkyně podanou žalobou (dne 28. 6. 2013) mj. domáhá náhrady škody ve výši 1 065 729 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2008, způsobené zmařením pohledávky v této výši, v souvislosti s řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , v němž byla její žaloba o tuto částku zamítnuta. Ze žaloby vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. pak podle odvolacího soudu vyplývá, že se žalobkyně touto žalobou došlou soudu dne 7. 5. 2013 domáhá zaplacení částky 1 065 729 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2008 s tvrzením, že „je majitelem pohledávky na úhradu škody, která byla projednávána v řízení č. j. před Obvodním soudem pro Prahu 2 a v řízení Městského soudu v Praze č. j. “ a „tato pohledávka byla v uvedených řízeních zamítnuta.“

Z uvedeného je podle odvolacího soudu zřejmé, že žalobkyně pro uplatnění částky 1 065 729 000 Kč s příslušenstvím vůči žalované uvádí shodné skutkové okolnosti, a je proto správný závěr soudu prvního stupně, že pro řízení v této věci není splněna podmínka, aby o téže věci neprobíhalo jiné řízení ( ). Jedná se přitom o takový nedostatek podmínky řízení, pro který je nutno řízení podle zastavit. Vzhledem k tomu, že řízení ve věci sp. zn. bylo zahájeno dříve, muselo být řízení později zahájené zastaveno.

Žalobce podal dovolání jak proti usnesení soudu odvolacího, tak i proti usnesení soudu prvního stupně, přičemž přípustnost dovolání ve smyslu dovozuje od toho, že:

„1) zneužití podle teorie rozhodování v nejistotě s pravděpodobností hraničící s jistotou aplikace ve variantě platné v režimu, který byl dle zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný, když soudci inkviziční (bolševickou) metodou nesporného řízení, kterým toto řízení nebylo, aplikovali ve variantě platné v režimu, který byl dle zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný, k nalezení ‚materiální pravdy‘ o ztotožní nežalovaného skutku s dvěma různými žalovanými skutky jako příčiny žalované škody k legalizaci výnosů trestné činnosti v rozporu s čl. 6 ÚMLUVY o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu č. 33/1997 Sb., který je označen ‚Trestné činy praní výnosů zločinu‘, nebylo dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešeno,2) akceptování rozhodnutí organizovaného zločinu, justiční (konkurzní) mafie, prostřednictvím státní správy justice nebylo dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešeno a 3) korupční legalizace výnosů z trestní činnosti, bezdůvodného obohacení organizovaného zločinu, justiční (konkurzní) mafie, na úkor právního předchůdce žalobce, získaných útokem na vlastnická práva právního předchůdce žalobce prostřednictvím nezákonného trestního řízení proti zástupcům právního předchůdce žalobce a společníkům úpadce RASTRA AG-CZ a. s. a prostřednictvím konkurzního řízení úpadce RASTRA AG-CZ a. s., která je dokonávána prostředky popření práva na spravedlivé soudní řízení v řízeních o náhradu škody dle , nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena.“

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. ), dále jen „ “

Dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze, neboť není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz), a proto Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně zastavil.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čemž dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) (odstavec 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odstavec 3).

Ve vztahu k napadenému usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud podle dovolání odmítl, neboť žádná z uvedených právních otázek přípustnost dovolání nezakládá.

Výše citované body 1) až 3) přípustnost dovolání podle založit nemohou, neboť na vyřešení tam uvedených otázek napadené rozhodnutí odvolacího soudu nezáviselo.

Námitky žalobkyně obsažené dále v dovolání (jež čítá 126 stran textu) jsou značně nekoncentrované, přičemž převážnou část dovolání představuje polemika se závěry a postupy soudů v celé řadě jiných řízení a následné osočování soudů všech stupňů soustavy a jiných státních orgánů z účasti na jednání justiční mafie. Podání je psáno způsobem obsáhlým, leč o to obtížněji srozumitelným, kdy bez zjevné systematiky dochází k rozčlenění textu do víceúrovňových seznamů s odrážkami (či číslováním), přičemž převážně není zřejmé, kde končí jeden argument a začíná jiný. Celé podání je propleteno desítkami odkazů a citací rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, ale též soudů nižších článků soudní soustavy, z nichž dovolatelka vyvozuje závěry právní, ale též skutkové. Dovolání neudržuje nosné myšlenky (jádro), a tak vedle sebe kupí různé obecně přijímané postuláty, konkrétní právní závěry, vlastní tvrzení a dedukce. Námitky jsou značně nekoncentrované a míjí se s tím, co bylo podstatou napadeného rozhodnutí, tj. s otázkou, zda v dané věci byl dán nedostatek podmínky řízení, pro který je nutno řízení podle zastavit, spočívající v tom, že o téže věci bylo již dříve zahájeno jiné soudní řízení.

Pouze zlomek obsahu dovolání se podstaty věci dotýká, dovolatelka však v této souvislosti neformuluje žádnou otázku procesního práva, na jejímž vyřešení mělo ve smyslu napadené rozhodnutí záviset, a krom zřejmého nesouhlasu s rozhodnutím jako takovým neobsahuje dovolání ani žádný výklad toho, v čem má podle dovolatelky spočívat nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem. Z hlediska podstatných námitek, které by mohly být způsobilé založit přípustnost dovolání, tak dovolání ve smyslu a 3 neobsahuje vymezení důvodu dovolání, ani v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Přípustnost dovolání nemohou založit ani namítané vady řízení, neboť podle věty druhé smí dovolací soud k vadám řízení přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné.

O nákladech řízení, včetně řízení dovolacího, rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení u něho bude končit ( ).

V Brně dne 30. 8. 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu