Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3239/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jana Musila, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti obchodní společnosti AZYS Trading, a.s., IČO: 27369480, se sídlem Na Výsluní 201/13, Praha 10 - Strašnice, zastoupené Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem, se sídlem třída Míru 70, Pardubice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017 č. j. -265, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2015 č. j. -106 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. ledna 2015 č. j. -67, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 17. října 2017, navrhla stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv a svobod podle , , , , a d (dále jen " ") a a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i a y (dále jen " "). Ústavní soud by měl podle jejího návrhu rovněž zakázat soudcům Nejvyššího soudu, kteří rozhodovali v dané věci, účast na dalších jednáních odvozených od "defraudace podniku RASTRA AG-CZ a.s."

II.

Shrnutí řízení před obecnými soudy

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") ze dne 16. ledna 2015 č. j. -67, jež bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 12. června 2015 č. j. -106, bylo podle zastaveno řízení o žalobě stěžovatelky, kterou se po vedlejší účastnici domáhala zaplacení částky 1 065 729 000 Kč s příslušenstvím. Důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že u obvodního soudu bylo pod sp. zn. vedeno řízení o totožné částce mezi týmiž účastníky na podkladě totožných skutkových tvrzení. Nebyla tedy splněna podmínka řízení podle , aby o téže věci neprobíhalo jiné řízení.

3. Řízení o dovolání stěžovatelky bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017 č. j. -265 zastaveno v části, ve které směřovalo proti usnesení obvodního soudu, neboť nebyla dána funkční příslušnost dovolacího soudu k jeho projednání. V části, ve které stěžovatelka navrhla zrušení usnesení městského soudu, pak nemohlo být o dovolání věcně rozhodnuto z důvodu jeho vad. Neobsahovalo totiž náležitosti podle a 3 , konkrétně vymezení důvodu dovolání a toho, v čem stěžovatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle .

III.

Argumentace stěžovatelky

4. Ústavní stížnost je velmi obsáhlá, v ní uplatněná argumentace však postrádá systematiku a srozumitelnost a její podstatná část ani přímo nesouvisí s napadenými usneseními. Porušení základních práv spatřuje stěžovatelka v rozhodovací činnosti soudů, v jejímž důsledku měla být legalizována "defraudace podniku RASTRA AG-CZ, a.s." a výnosy z trestné činnosti. V tomto ohledu poukazuje zejména na údajnou zločinnou aktivitu na straně řady soudců, jejich podjatost a provázanost s "justiční mafii" či organizovaným zločinem. Na mnoha místech je ústavní stížnost ve vztahu k těmto osobám formulována urážlivým či osočujícím způsobem.

IV.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání ústavní stížnosti s výjimkou návrhu uložit zákaz účasti některých soudců Nejvyššího soudu, kteří rozhodovali v dané věci, na dalších jednáních odvozených od "defraudace podniku RASTRA AG-CZ a.s." Takovýto zákaz v řízení o ústavních stížnostech [ písm. d) y, a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů] vydat nelze.

6. Ústavní stížnost je v rozsahu, ve kterém směřuje proti napadenému usnesení Nejvyššího soudu, přípustná (ze strany stěžovatelky byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky k ochraně práva podle ), byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou a splňuje zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem ( až 31 ).

7. Uvedené závěry se však neuplatní ve vztahu ke zbylé části ústavní stížnosti, která směřuje proti napadeným usnesením městského soudu a obvodního soudu. Ústavní stížnost proti těmto rozhodnutím je podle nepřípustná, neboť podáním dovolání, u něhož nebyly splněny předpoklady pro jeho věcné posouzení nebo alespoň pro posouzení jeho přípustnosti z hledisek podle , nedošlo k řádnému vyčerpání tohoto mimořádného opravného prostředku [srov. usnesení ze dne 28. března 2013

sp. zn.

(U 5/68 SbNU 541) nebo nález ze dne 15. března 2017

sp. zn.

; všechna v tomto usnesení uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Teprve případné vyhovění ústavní stížnosti proti napadenému usnesení Nejvyššího soudu by mohlo otevřít prostor k tomu, aby bylo usnesení městského soudu přezkoumáno v dovolacím řízení a případně také v následném řízení o ústavní stížnosti.

V.

Vlastní posouzení

8. Poté, co se Ústavní soud seznámil s ústavní stížností a napadenými rozhodnutími, zhodnotil, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

9. V řízení o ústavních stížnostech [ písm. d) y, a násl. ] Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti ( y) přezkoumává rozhodnutí či postup orgánů veřejné moci jen z toho hlediska, zda jimi nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod. Sám totiž není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí, což znamená, že jeho zásah nelze odůvodnit toliko tím, že se orgány veřejné moci dopustily pochybení v rovině tzv. podústavního práva či jiné nesprávnosti.

10. Ústavní soud neshledal žádnou skutečnost, která by z ústavněprávního hlediska zpochybňovala napadené usnesení Nejvyššího soudu. Tento soud správně posoudil, že dovolání stěžovatelky nesplňovalo náležitosti dovolání podle a 3 , a svůj závěr také řádně odůvodnil. Odmítnutím dovolání pro vady, jež nebyly odstraněny ve lhůtě k jeho podání, podle , stejně jako částečným zastavením dovolacího řízení nedošlo k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu podle y nebo jiného jejího ústavně zaručeného základního práva nebo svobody.

11. Jen nad rámec Ústavní soud dodává, že nic nelze vytknout ani posouzení podmínek řízení ze strany městského soudu a obvodního soudu, které odmítnutí žaloby odůvodnily překážkou věci zahájené (litispendence) podle . V době podání žaloby bylo u obvodního soudu pod sp. zn. vedeno řízení o totožné částce mezi týmiž účastníky na podkladě totožných skutkových tvrzení. Rozhodnutí vydaná v tomto řízení stěžovatelka v minulosti rovněž napadla ústavní stížností (srov. usnesení ze dne 15. února 2017

sp. zn.

).

12. Ze všech těchto důvodů Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez účastníků řízení o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelky zčásti podle pro zjevnou neopodstatněnost, zčásti podle pro nepřípustnost a zčásti podle pro nepříslušnost k projednání návrhu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2017

Jan Musil v. r.

předseda senátu