Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3559/2017

29 Cdo 3559/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška a Mgr. Tomáše Brauna v právní věci žalobce SILMET Příbram a. s., se sídlem v Příbrami III 168, PSČ 261 01, identifikační číslo osoby 26210428, zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, PSČ 261 01, proti žalovanému J. K., o zaplacení směnečného peníze ve výši 57.438.056,35 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny ve výši 191.460 Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2017, č. j. -77, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 21. října 2014 se žalobce (SILMET Příbram a. s.) domáhal vůči žalovanému (J. K.) vydání směnečného platebního rozkazu, jímž bude žalovaný zavázán zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 57.438.056,35 Kč s příslušenstvím tvořeným 6% úrokem z prodlení z této částky za dobu od 22. října 2011 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 191.460 Kč.

Usnesením ze dne 11. května 2015, č. j. -26, soud prvního stupně řízení o žalobě zastavil (pro neuhrazení soudního poplatku ze žaloby) [bod I. výroku] a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. dubna 2017, č. j. -77, potvrdil usnesení soudu prvního stupně, s tím, že k úhradě soudního poplatku ze žaloby vskutku nedošlo.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V mezích podaného dovolání pak dovolatel poukazuje na to, že soudy pominuly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek žalovaného, jak plynou z ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). K tomu dodává, že insolvenční řízení na majetek žalovaného „bylo zahájeno“ dne 22. října 2014, kdy Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) vydal vyhlášku „o zahájení insolvenčního řízení“. Dovolatel míní, že po vydání vyhlášky již nebylo možné vést soudní řízení o jeho pohledávce za dlužníkem (žalovaným), jelikož po zahájení insolvenčního řízení nemohou být pohledávky uplatněny žalobou, nýbrž pouze přihláškou (což dovolatel učinil). Odtud dovozuje, že „soud“ měl řízení přerušit do doby, než bude rozhodnuto o podaném insolvenčním návrhu.

Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že dovolatelův poukaz na ustanovení je pro danou věc právně bezcenný. K tomu budiž úvodem poznamenáno, že pro další argumentaci je rozhodný výklad ve znění účinném od 1. ledna 2014 (tj. naposledy ve znění ), jež do vydání napadeného usnesení nedoznalo změn.

K dovolací argumentaci Nejvyšší soud pro účely posouzení (ne)přípustnosti dovolání především uvádí, že dovolatel nesprávně hovoří o „zahájení insolvenčního řízení“ ve spojení s „vydáním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení“. Z ustanovení se totiž zřetelně podává, že insolvenční řízení se zahajuje již dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu a nikoli (až) dnem, kdy insolvenční soud „vydá“ vyhlášku, „kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení“ [nejde tedy o vyhlášku „o zahájení insolvenčního řízení“ (což je pojem užitý dovolatelem)]; srov. a a výklad podaný k předmětnému rozlišení např. v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2017, sp. zn. a jsou (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu].

Pro danou věc se z insolvenčního rejstříku podává, že:

[1] Uinsolvenčního soudu je pod sp. zn. vedeno insolvenční řízení na majetek žalovaného.

[2] Insolvenční návrh datovaný 21. října 2014, jímž se věřitel (žalobce v této věci) domáhá zjištění úpadku dlužníka (žalovaného v této věci), došel insolvenčnímu soudu (prostřednictvím datové schránky) 21. října 2014 (A-1); tímto dnem bylo zahájeno předmětné insolvenční řízení ( ).

[3] Vyhláškou ze dne 22. října 2014, č. j. -3, zveřejněnou v insolvenčním rejstříku téhož dne v 9.42 hodin, oznámil insolvenční soud zahájení insolvenčního řízení na majetek žalovaného (dlužníka).

[4] O insolvenčním návrhu dosud nebylo rozhodnuto.

Ustanovení (v rozhodném znění) má tuto podobu:

§ 109

(1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:

a/ pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou,

(…).

(4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

Podle ustanovení (v rozhodném znění) věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek.

Z výše podaného přehledu i z ustanovení , odst. 4 se podává, že:

[1] Žaloba v této věci byla podána (došla soudu) 21. října 2014 (č. l. 1), tedy předtím, než v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalovaného (dlužníka) nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (ty nastaly až 22. října 2014 v 9.42 hodin).

[2] Úprava obsažená v ustanovení tedy nepřekážela dalšímu postupu soudů v řízení o žalobě, jelikož předmětné ustanovení postihuje situace, kdy žaloba je podána (až) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, bez zřetele k tomu, že věřitelé dlužníka mohou uplatnit své pohledávky v insolvenčním řízení i dříve (již od zahájení insolvenčního řízení).

[3] Ohledně žalovaného (dlužníka) se tedy zákaz plynoucí z vztahuje na žalobu podanou (až) poté, co byla 22. října 2014 v 9.42 hodin zveřejněna v insolvenčním rejstříku vyhláška, kterou insolvenční soud oznámil zahájení insolvenčního řízení na majetek žalovaného (dlužníka).

Tyto závěry odpovídají ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, jak je na dané téma shrnuta např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2017, sp. zn. (srov. znovu i důvody usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. a ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a u žalovaného žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. srpna 2017

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu