Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3354/2017

30 Cdo 3354/2017

U S N E S E N Í

Ing. P. V.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16

,

o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2017, č. j. -221, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se v řízení na žalované domáhal zaplacení částky 251 018 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , v němž vystupoval jako poškozený.

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 1. 9. 2016 uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 32 536 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu co do částky 218 482 Kč s příslušenstvím (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení (výrok III).

Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I tak, že se žaloba co do částky 32 536 Kč s příslušenstvím zamítá, ve výroku II jej potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v celém rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 a čl. VII ), dále jen „ “, odmítl.

Nejvyšší soud opakovaně konstatuje, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Dovolací soud při přezkumu výše či formy zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, přičemž výslednou formou se zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená, což v daném případě nebyla. Jinými slovy, dovolací soud posuzuje v rámci dovolacího řízení, jakožto řízení o mimořádném opravném prostředku, jen správnost úvah soudu, jež jsou podkladem pro stanovení výše či formy přiměřeného zadostiučinění (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. ).

Otázka významu řízení pro žalobce přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť ohledně ní nepředstavuje rozsudek odvolacího soudu jiné řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud odvolací soud přihlédl k tomu, že rozhodování soudu o nároku poškozeného v adhezním řízení se významně odlišuje od rozhodování o totožném nároku před soudem v řízení civilním, a že se tedy význam předmětu řízení pro poškozeného liší v závislosti na tom, zda jsou práva či povinnosti uplatňována v adhezním řízení, nebo v řízení před civilním soudem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. ).

Odvolací soud se neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe soudu dovolacího, jestliže při hodnocení významu řízení pro poškozeného přihlédl též k dalším konkrétním skutečnostem, které s ohledem na výjimečnou povahu posuzovaného trestního řízení, objektivně nezůstaly bez vlivu na trvání a intenzitu žalobcem pociťované nemajetkové újmy [k zohlednění všech okolností daného případu srov. část IV d) stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. , uveřejněného pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Stanovisko“], a to k celkové výši způsobené škody a vysokému počtu poškozených. V tomto směru je souladné s judikaturou Nejvyššího soudu též konstatování odvolacího soudu, že po pravomocném odsouzení obžalovaného Ing. P. S., jemuž byla uložena povinnost nahradit žalobci škodu, se změnil význam posuzovaného trestního řízení z hlediska toho, co pro žalobce od tohoto okamžiku bylo nadále „v sázce“ (srov. rozsudekNejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2010, sp. zn. ).

Ani námitka žalobce, že odvolací soud „přecenil dopad složitosti posuzovaného řízení“ v souvislosti s jeho celkovou délkou, neboť po odsuzujícím rozsudku nad obžalovaným Ing. P. S. ze dne 6. 6. 2006 již složitost věci na délku řízení neměla takový dopad, nezakládá přípustnost dovolání podle , když odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu přihlédl k tomu, že délka řízení byla ovlivněna extrémní skutkovou, právní a procesní složitostí věci danou jak sofistikovaností spáchané trestné činnosti, na níž se podílelo více osob, tak rovněž skutečností, že se na rozhodování věci opakovaně podílely soudy všech stupňů soudní soustavy [srov. část IV písm. a) Stanoviska].

Konečně ani námitka žalobce spočívající v tom, že byl porušen předvídatelnosti soudního rozhodování, neboť odvolací soud rozhodoval v rozporu s (nespecifikovanými) pravomocnými rozsudky, kterými bylo účastníkům ve skutkově i právně totožných případech přiznáno vyšší peněžité zadostiučinění, nemůže přípustnost dovolání podle založit, neboť odvolací soud posoudil výši přiměřeného zadostiučinění žalobce v souladu s podmínkami a kritérii obsaženými v OdpŠk, jak jsou dlouhodobě vykládány judikaturou Nejvyššího soudu, a v tomto směru nepřišel s novým řešením žádné z právních otázek, na kterých jeho rozhodnutí spočívalo; princip předvídatelnosti soudního rozhodování tak nemohl být v daném případě dotčen (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 30. 8. 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu