Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2608/2017

23 Cdo 2608/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. právní věci žalobce Z. Č., zastoupeného Mgr. Michalem Dlabolou, advokátem se sídlem Praha 7, U Studánky 3, proti žalované České pojišťovně a.s., se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, PSČ 11304, identifikační číslo osoby 45272956, s adresou pro doručování Česká pojišťovna a.s., útvar právní, Praha 4, Na Pankráci 1658/121, o zaplacení 346 475 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2016, č. j. -288, takto

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2016, č. j. -288, není podle (dále jen ) přípustné, neboť odvolací soud se při řešení právní otázky vlivu zjištěného porušení povinností pojištěným (žalobcem) při uzavření pojistné smlouvy na určení výše pojistného plnění neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jak dovolatel namítá. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, respektovaly závěry předešlého rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) v dané věci ze dne 2. 7. 2015, č. j. -255, když se zabývaly otázkou vlivu žalobcem zatajené informace o poškození vozidla při uzavírání pojistné smlouvy s žalovanou na výši nároku na pojistné plnění a otázkou případné oprávněnosti odmítnutí pojistného plnění, resp. jeho části. Oba soudy v intencích tohoto rozhodnutí zkoumaly oprávněnost rozsahu krácení pojistného plnění žalovanou s ohledem na uvedení nepravdivých údajů žalobcem při sjednávání pojištění a zatajení určitých informací o pojišťovaném vozidle, zkoumaly tedy vliv porušení povinnosti žalobcem při uzavírání smlouvy na určení výše pojistné plnění. Nelze proto přisvědčit dovolateli, že by se soudy nezabývaly příčinnou souvislostí mezi zatajenou informací při uzavírání pojistné smlouvy a nárokem na výši pojistného plnění. Oba soudy shledaly, že nepravdivé informace o poškození vozidla uvedené žalobcem v pojistné smlouvě mají podstatný vliv na určení výše pojistného plnění (ve smyslu v rozhodné době platného ustanovení , o pojistné smlouvě), a aplikovaly ustanovení , neboť dospěly k závěru, že výši tohoto nároku lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, resp. ji nelze zjistit vůbec. Případný je proto i odkaz odvolacího soudu na judikaturu Nejvyššího soudu v podobě usnesení ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. , týkající se aplikace ustanovení a odkazující i na další rozhodnutí Nejvyššího soudu řešící problematiku použití ustanovení

Odlišný právní závěr dovolatele, že porušení jeho povinností při uzavření pojistné smlouvy nemělo žádný vliv na určení výše pojistného plnění, a že tak žalovaná nemá nárok na snížení pojistného plnění a žalobci svědčí uplatněný nárok v plné výši, vychází z jeho vlastního hodnocení skutkových zjištění a je založený na kritice hodnocení důkazů soudem. Odvolací soud ale skutková zjištění soudu prvního stupně v dané věci hodnotil odlišně, a to tak, že porušení povinností žalobcem při uzavírání pojistné smlouvy s žalovanou mělo vliv na výši pojistného plnění, jestliže žalobce při uzavírání pojistné smlouvy uvedl nepravdivé informace o pojišťovaném vozidle, tj. že vozidlo nebylo poškozeno, ač bylo prokázáno, že se jednalo o vrak, neodborně opravovaný s díly z vrakoviště a ilegálně získanou řídící jednotkou. Nejvyšší soud navíc již několikrát judikoval, že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014).

Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že dovolání žalobce není podle přípustné a podle ustanovení věty první jej odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. srpna 2017

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu