Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1830/2017

30 Cdo 1830/2017

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Žalobce se v řízení na žalované domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 000 000 Kč a náhrady škody ve výši 188 811 Kč, jež mu měly vzniknout nesprávným úředním postupem ve věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. a .

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 6. 2016, č. j. -31, žalobu o zaplacení částky 1 188 811 Kč zamítl a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce, jenž prokázal své právnické vzdělání, včasným dovoláním. Dovolání žalobce však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 a č. VII ), dále jen „ “, odmítl.

Námitka žalobce, že rozsudek odvolacího soudu není přezkoumatelný, přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. ), což v případě žalobce nebyly. Z odůvodnění napadaného rozhodnutí naopak vyplývá, že odvolací soud jasně a srozumitelně uvedl a zhodnotil relevantní právní a skutkové okolnosti rozhodované věci.

Ani otázka tzv. opomenutých důkazů nezakládá přípustnost dovolání podle , neboť v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího i Ústavního soudu se za opomenuté důkazy považují jen ty důkazy, které mají souvislost s rozhodnutím ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. ). Jak ale vyplývá z rozsudku odvolacího soudu, žalobce neuvedl spojitost spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , který navrhoval k důkazu, s posuzovaným řízením, v důsledku čehož nemohla být ani dána jeho souvislost s rozhodnutím ve věci. Nadto Nejvyšší soud připomíná, že soudy nemají povinnosti provést všechny důkazy, které účastník řízení navrhne, pokud jejich neprovedení odůvodní (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. ), což odvolací soud v posuzované věci učinil.

Další žalobcem uváděné námitky (závažnost způsobené nemajetkové újmy, posouzení příčinné souvislosti) nemohou odůvodnit přípustnost dovolání dle , neboť se týkají otázek, na jejichž vyřešení odvolací soud své rozhodnutí nezaložil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Odvolací soud totiž uzavřel, že žalobce, ač byl poučen dle a 3 , nesplnil svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní, a soudu prvního stupně tak nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 25. 7. 2017

JUDr. František Ištvánek předseda senátu