Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
DD00638CD256C1B9C12581AF00472880.html
HTML · 12.13 KB
No categories available
29 Cdo 288/2017
29 Cdo 288/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45 24 47 82, zastoupené JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, proti žalovaným 1) Ing. Z. R. a 2) Ing. Z. H, oběma zastoupeným Mgr. Janem Baladou, advokátem, se sídlem v Praze, Palackého 740/1, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 Cm 1147/2014 , o dovolání obou žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2016, č. j. 5 Cmo 251/2016 -234, takto:
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Českých Budějovicích k námitkám obou žalovaných rozsudkem ze dne 27. května 2015, č. j. 34 Cm 1147/2014 -44, ponechal vůči oběma žalovaným v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 18. prosince 2014, č. j. 34 Cm 1147/2014 -19, jímž uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 15.000.000,- Kč s 6% úrokem od 7. listopadu 2014 do zaplacení, směnečnou odměnu 50.000,- Kč a náhradu nákladů řízení 936.323,20 Kč.
Proti tomuto rozsudku podali žalovaní odvolání, domáhajíce se zrušení směnečného platebního rozkazu.
Následnými podáními žalovaní požádali o osvobození od soudních poplatků.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 16. února 2016, č. j. 34 Cm 1147/2014 -159, přiznal každému ze žalovaných osvobození od soudních poplatků z jedné poloviny.
K odvolání obou žalovaných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. července 2016, č. j. 5 Cmo 251/2016 -234, potvrdil usnesení soudu prvního stupně jakožto věcně správné.
Odvolací soud – cituje ustanovení § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), odkazuje na (v důvodech rozhodnutí konkretizovanou) judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a na poměry žalovaných – ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaní nesplňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků v rozsahu převyšujícím polovinu poplatkové povinnosti.
Dovolání žalovaných proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolateli zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá (v obecné poloze) závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v důvodech usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 , uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; úvahu odvolacího soudu, podle níž žalovaní nesplňují předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků v rozsahu vyšším než 50 %, pak Nejvyšší soud neshledal zjevně nepřiměřenou (k tomu srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 ) ani na základě argumentů obsažených v dovolání. Dále též viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 3369/2015 (ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 17. února 2016, sp. zn. II. ÚS 316/2016 ), ze dne 8. října 2013, sp. zn. 32 Cdo 1180/2013 a ze dne 21. prosince 2016, sp. zn. 29 Cdo 5214/2016 .
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když – jak je zřejmé z obsahu spisu – rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. července 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu