Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 288/2017

29 Cdo 288/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45 24 47 82, zastoupené JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, proti žalovaným 1) Ing. Z. R. a 2) Ing. Z. H, oběma zastoupeným Mgr. Janem Baladou, advokátem, se sídlem v Praze, Palackého 740/1, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání obou žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2016, č. j. -234, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích k námitkám obou žalovaných rozsudkem ze dne 27. května 2015, č. j. -44, ponechal vůči oběma žalovaným v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 18. prosince 2014, č. j. -19, jímž uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 15.000.000,- Kč s 6% úrokem od 7. listopadu 2014 do zaplacení, směnečnou odměnu 50.000,- Kč a náhradu nákladů řízení 936.323,20 Kč.

Proti tomuto rozsudku podali žalovaní odvolání, domáhajíce se zrušení směnečného platebního rozkazu.

Následnými podáními žalovaní požádali o osvobození od soudních poplatků.

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 16. února 2016, č. j. -159, přiznal každému ze žalovaných osvobození od soudních poplatků z jedné poloviny.

K odvolání obou žalovaných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. července 2016, č. j. -234, potvrdil usnesení soudu prvního stupně jakožto věcně správné.

Odvolací soud – cituje ustanovení , (dále jen „ “), odkazuje na (v důvodech rozhodnutí konkretizovanou) judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a na poměry žalovaných – ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaní nesplňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků v rozsahu převyšujícím polovinu poplatkové povinnosti.

Dovolání žalovaných proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že dovolateli zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá (v obecné poloze) závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v důvodech usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; úvahu odvolacího soudu, podle níž žalovaní nesplňují předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků v rozsahu vyšším než 50 %, pak Nejvyšší soud neshledal zjevně nepřiměřenou (k tomu srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. ) ani na základě argumentů obsažených v dovolání. Dále též viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. (ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 17. února 2016, sp. zn. ), ze dne 8. října 2013, sp. zn. a ze dne 21. prosince 2016, sp. zn. .

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když – jak je zřejmé z obsahu spisu – rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. července 2017

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu