Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1521/2017

32 Cdo 1521/2017

U S N E S E N Í

MUDr. H. N.

Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

, se sídlem v Praze – Vinohradech, Orlická 2020/4, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 41197518, o zaplacení částky 5 679,51 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2016, č. j. -65, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2016, č. j. -65, se mění takto: Usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 3. 2016, č. j. -58, se mění tak, že k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni je místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 3 a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 3.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou dne 13. 5. 2014 se žalobkyně po žalované zdravotní pojišťovně domáhá zaplacení částky 5 679,51 Kč s úrokem z prodlení z titulu úhrady za zdravotní služby, které poskytla v říjnu 2013, v listopadu 2013, v prosinci 2013, v lednu 2014 a v březnu 2014 pojištěncům žalované na základě smlouvy uzavřené s účinností od 14. 12. 2009 se Zdravotní pojišťovnou MÉDIA, následně zrušenou bez likvidace sloučením se žalovanou. Žalobu podala u Okresního soudu v Ostravě, v jehož obvodu má sídlo organizační složka žalované, regionální pobočka Ostrava, pobočka pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj.

Krajský soud v Ostravě k odvolání žalované v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 24. 3. 2016, č. j. -58, jímž Okresní soud v Ostravě zamítl námitku místní nepříslušnosti tohoto soudu, kterou uplatnila žalovaná.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že místní příslušnost Okresního soudu v Ostravě k projednání a rozhodnutí v posuzované věci je založena ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť žalovaná má v obvodu tohoto soudu regionální pobočku, jež je podle , o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, organizační složkou žalované, a spor se této organizační složky týká.

Odvolací soud popsal vývoj právní úpravy obsažené v ustanovení od 1. 1. 2001 a usoudil, že podstatnou byla změna provedená , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a že omezení aplikace místní příslušnosti na výběr dané pouze na subjekty podnikatelské z důvodové zprávy k tomuto zákonu nevyplývá, naopak je zřejmý záměr rozšířit aplikaci na organizační složky právnické osoby. Na základě toho uzavřel, že má-li žalovaná svou organizační složku a spor se týká činnosti této organizační složky, má žalobkyně možnost výběru místně příslušného soudu pro projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni podle , i když žalovaná není podnikatelem.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jež shledává přípustným pro řešení otázky procesního práva, „zda se pravidlo místní příslušnosti na výběr dané dle , ve znění účinném od 1. 1. 2014, užije pouze v případě sporu, kdy na straně žalované vystupuje podnikatel, nebo jej lze aplikovat i na případ sporu mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zdravotní pojišťovnou, pakliže se spor týká organizační složky zdravotní pojišťovny jako žalované“, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2016, č. j. -141, a ze dne 30. 9. 2016, č. j. -75.

Dovolatelka zdůrazňuje, že v ustanovení písem. c) je pregnantně určeno, za jakých okolností jej lze aplikovat, a není dán prostor pro jeho extenzivní výklad. Poukazuje na to, že v citovaném ustanovení použitý pojem „závod“ je vymezen v , (dále jen „o. z.“), jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Z toho je dle jejího mínění zřejmé, že ustanovení dopadá pouze na podnikatele. Ztotožňuje se se závěrem odvolacího soudu, že novelizace provedená s účinností od 1. 1. 2014 nepřinesla omezení místní příslušnosti na výběr dané, podle jejího názoru však došlo ke zúžení okruhu subjektů, u nichž lze využít místní příslušnosti na výběr dané dle , na podnikatele, jejichž podnik je tvořen organizačními složkami, již Závěrem vyjádřuje přesvědčení, že extenzivní výklad ustanovení by byl porušením práva na zákonného soudce, zakotveného v d, a nepřípustným zásahem do tohoto ústavně garantovaného práva.

Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení změnil tak, že „se návrh žalované na vyslovení místní nepříslušnosti Okresního soudu v Ostravě přijímá a věc se předává k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 3 jako soudu místně příslušnému“, popřípadě aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v oprávněnou osobou při splnění podmínky povinného zastoupení ( a 4 ), se dovolací soud nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Podle je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem posouzena jinak.

Dovolání je přípustné podle , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Současně zde není dán žádný důvod pro omezení přípustnosti dovolání podle ustanovení

Protože Nejvyšší soud neshledává důvod, proč by se měl od své dosavadní rozhodovací praxe odchýlit (posoudit předmětnou otázku procesního práva jinak), je dovolání též důvodné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , vydaném v řízení, v němž dovolatelka rovněž vystupovala jako žalovaná, že , ve znění účinném od 1. 1. 2001, předvídá možnost žalobce zvolit místně příslušný soud podle organizační složky podniku žalovaného, od 1. 1. 2014 pak podle závodu žalovaného. Závod podle o. z. představuje organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. V současném znění, stejně jako ve znění do 31. 12. 2013, tak jde o organizovanou složku provozovanou podnikatelem, obchodní závod podle o. z. tudíž vytváří pouze podnikatel. Místní příslušnost daná na výběr dle , ve znění účinném od 1. 1. 2014, tak umožňuje žalobci zvolit vedle obecného soudu žalovaného podnikatele takový místně příslušný soud, v jehož obvodu realizuje žalovaný podnikatel svoji činnost prostřednictvím organizační složky – svého závodu, za předpokladu, že projednávaná věc se této složky přímo týká. Nejvyšší soud uzavřel, že žalovaná je sice právnickou osobou, jejíž organizační strukturu tvoří mimo jiné její regionální pobočky a klientská pracoviště, není však podnikatelem a nelze ani na ni jako na podnikatele podle až o. z. nahlížet. Žalobkyně tak nemá možnost zvolit místně příslušný soud podle organizační složky žalované ve smyslu

Protože též v souzené věci je předmětem řízení nárok na plnění z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tedy nárok ze závazkového vztahu v oblasti, v níž žalovaná nevykonává výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. a nemá k podnikání v této oblasti ani živnostenské nebo jiné oprávnění ve smyslu § 421 odst. 2 o. z. (nemůže je mít, neboť v ní má podnikání zákonem výslovně zapovězeno), nelze ji v takovém závazkovém vztahu (se zřetelem k této činnosti, srov. o. z.) za podnikatele považovat ani nelze mít za to, že je podnikatelem [srov. shodně Lavický, P. a kol.: I. Obecná část ( −654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1608 až 1612]. V intencích závěrů usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. (které je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupné na http://www.nsoud.cz) tak v souzené věci předpoklady pro volbu místně příslušného soudu podle organizační složky žalované ve smyslu splněny nejsou.

Shodný názor vyjádřil Nejvyšší soud např. i v usneseních ze dne 14. 11. 2016, sp. zn. , z téhož dne, sp. zn. , a ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. ). Protože Nejvyšší soud nedospěl k závěru, že by měl příslušnou otázku procesního práva řešit jinak, je dovolání nejen přípustné, nýbrž zároveň též důvodné, neboť nelze než uzavřít, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout [ ].

Podle k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.

Je-li výsledkem dovolacího přezkumu závěr, že žalobkyně nemá možnost zvolit místně příslušný soud podle organizační složky žalované ve smyslu , pak je místně příslušným obecný soud žalované, jímž je Obvodní soud pro Prahu 3.

Nejvyšší soud proto podle změnil napadené usnesení odvolacího soudu tak, jak je uvedeno shora.

O náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího, rozhodne soud v rozhodnutí, kterým se řízení končí ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. července 2017

JUDr. Pavel P ř í h o d a

předseda senátu