Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 91/2015-56

KSPL 29 INS XY 129 ICm XY29 ICdo 91/2015-56

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce V. K., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Davidem Kourou, advokátem, se sídlem v Plzni, Františkánská 120/7, PSČ 301 00, proti žalovanému E. M. se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Radomilem Kožuským, advokátem, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 68/105, PSČ 186 00, o určení výše vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 129 ICm XY,jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka V. K., narozeného XY, vedené u Krajského soudu v Plznipod sp. zn. XY, o dovolání žalobceproti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. června 2015, č. j. 129 ICm XY VSPH XY ( XY), takto:

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 25. února 2015, č. j. 129 ICm XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Odmítl žalobu, kterou se žalobce (V. K.) domáhal určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného (E. M.) přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek žalobce u insolvenčního soudu pod sp. zn. XY není po právu co do částky 294.410,96 Kč (bod I. výroku).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. června 2015, č. j. 129 ICm XY VSPH XY ( XY):

[1] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok).

[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci usnesení na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8.228 Kč (druhý výrok).

Oba soudy vyšly z toho, že dlužníku, jehož úpadek je řešen oddlužením, nesvědčí popěrné právo ohledně zajištěné vykonatelné pohledávky žalovaného se zřetelem k ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) ve znění účinném do 30. června 2017, pro věc rozhodném.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, domáhaje se zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a argumentuje ve prospěch závěru, že ustanovení (v rozhodném znění) je neústavní a nevylučuje jej z popření pohledávky zajištěného věřitele.

Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle , (dále též jen „ “), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v , odmítl podle a 2

Učinil tak proto, že v posouzení dovoláním předestřené otázky je napadené usnesení souladné s judikaturou Nejvyššího soudu přijatou zčásti před a zčásti po podání dovolání v této věci (kteroužto judikaturu je proto již možné mít za ustálenou). Srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2016, sen. zn. (jež se vyjadřuje i k ústavnosti předmětné úpravy), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2017, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2017, sen. zn. (rozhodnutí jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu). Pro úplnost budiž dodáno, že ústavní stížnost podanou proti usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 30. října 2014, sp. zn. , dostupným na webových stránkách Ústavního soudu.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání bylo odmítnuto a u žalovaného žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. července 2017

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu